OCHRANA PŘÍRODY
Ekocentrum Koniklec | Ochrana přírody | Starší projekty
VERTIKÁLNÍ ZAHRADA
Pozitivní vliv zeleně na mikroklima měst je nesporný a citelný. Zeleň je schopná díky odparu vody tlumit letní teplotní výkyvy, udržuje přirozenou vlhkost půdy i vzduchu a má schopnost zachycovat z ovzduší různé škodlivé plyny i prach. Ve městech se však často potýkáme s tím, že přes veškeré úsilí nenacházíme dostatek místa pro vytváření zelených ploch.
Mnohé ulice jsou příliš úzké, než aby zde mohl být kromě chodníku a vozovky ještě zelený pás. Vysazení stromů zase bývá komplikováno možnou kolizí s inženýrskými sítěmi vedenými nad zemí i pod zemí. Umístění zeleně na střechy stávajících domů bývá složité, protože budovy jsou staré a přidanou zátěž by neunesly. Přesto existuje další možnost – umístění zeleně na fasády domů. V evropských zemích je již vertikálních zahrad realizovaná celá řada, ale do České Republiky tento trend proniká jen velmi pomalu.
Ekocentrum Koniklec se tedy rozhodlo vybudovat ukázkovou vertikální zahradu v zahradnickém učilišti pro žáky s více vadami v Komořanech. Zelená stěna zdobí plochu cca 7,5 m2 východní stěny učiliště a slouží učňům jako další pěstební plocha. Zároveň jim poskytne unikátní možnost osvojit si péči o tento inovativní druh městské zeleně.
V roce 2014 jsme v areálu odborného učiliště vybudovali akumulační nádrž na dešťovou vodu, která slouží k zavlažování výukových ploch včetně vertikální zahrady. Dešťová voda je odváděna ze střech učiliště potrubími do akumulační nádrže o objemu 4,9 m3. Dojde tím k výraznému ušetření pitné vody.
Samotná vertikální zahrada byla slavnostně otevřena v březnu 2016. Při té příležitosti byl uspořádán veřejný workshop, jehož účastníci si mohli vyzkoušet, jak se rostliny do vertikální zahrady sází. Konstrukce vertikální zahrady byla instalována již koncem roku 2015, s jejím osázením však bylo třeba počkat na jaro.
Horní část vertikální zahrady osázela Ing. Zuzana Klusová, která je dodavatelem vertikální zahrady a průkopníkem tohoto inovativního způsobu ozelenění v ČR. Ve spodní části vertikální zahrady pokračovali v sázení rostlin žáci a učitelé. Každý žák si mohl vytvořit vlastní kapsu s rostlinami dle svého výběru, kapsu si označil jmenovkami se svým jménem a názvy rostlin, které zde umístil a v budoucnu o ni bude pečovat.
Před začátkem workshopu zbývalo stále ještě dost prázdných kapes, aby si na nich sázení mohli vyzkoušet také účastníci veřejné akce. Někteří si přišli pouze vyslechnout krátké povídání o tomto projektu i o vertikálních zahradách obecně, které zaznělo na úvod workshopu, a prohlédnout si dílo. Jiní se nadšeně pustili do sázení, takže prázdné kapsy rychle ubývaly a vertikální zahrada byla brzy téměř zaplněna.
Žáci a učitelé zahradnického učiliště budou sledovat, kterým květinám se na vertikální zahradě dobře daří a budou je dle potřeby doplňovat či vyměňovat. Mají v plánu pěstovat zde i zeleninu. Přejeme jim, aby se brzy mohli těšit z bohaté sklizně.
DOKUMENTÁRNÍ VIDEO O VERTIKÁLNÍ ZAHRADĚ
Děti pěvcům – pěvci dětem
Ekocentrum Koniklec za finanční podpory MČ Prahy 4 na jaře roku 2017 připravilo projekt Děti pěvcům – pěvci dětem. Projekt je na celý školní den a děti během něho smontují ptačí budky, dozví se zajímavosti o ptácích a nakonec asistují při vyvěšování budek.
Rorýsové do škol
Ekocentrum Koniklec za finanční podpory MČ Prahy 4 v roce 2016 připravilo projekt Rorýsoé do škol. Projekt byl zaměřen na rozšíření hnízdních možností rorýse obecného v Městské části Praha 4. Projekt si kladl za cíl vytvořit nové hnízdní příležitosti pro rorýse na Praze 4 a zvýšit povědomí občanů Prahy 4 o tomto zajímavém ptáku a o tom, jak rorýsům hnízdění usnadnit.
Projekt Rorýsové do škol probíhal na dvou základních školách na Praze 4 a to na ZŠ Školní a ZŠ Jeremenkova dne 26. 9.2016. Pro vybrané žáky prvního stupně obou škol byla připravena prezentace o životě rorýsů obecných. Pro děti a jejich rodiče jsme připravili letáček o tom, jak správně zateplovat domy, aby rorýsi nebyli úpravami ohroženi. Na akci byl pro žáky, kteří absolvovali přednášku, připraven také workshop. Pro obě školy byly objednány speciální čtyřkomorové budky pro rorýse, které se instalovaly na budovu škol.
Adaptace sídel na změnu klimatu
Projekt byl podpořen grantem z Finančního mechanismu Islandu, Lichtenštejnska, a Norska. Projekt uskutečňovalo neformální sdružení nestátních neziskových organizací „Adaptace sídel“ (členy jsou obecně prospěšné společnosti Civitas per Populi – příjemce grantu, Agentura Koniklec, Ekocentrum Koniklec, TIMUR, Porsenna a Czech Globe v. v. i.). Projekt byl zaměřený na rozvoj poznání o adaptaci měst a obcí na následky změny klimatu a aplikaci praktických opatření.
Hlavním cílem projektu bylo přispět v České republice (která je v této věci oproti jiným Evropským zemím mírně pozadu) ke zmírnění možných negativních dopadů změny klimatu na sídla (města i menší obce). Cíle projektu bylo dosaženo podporou provádění analýz dopadů změny klimatu na místní úrovni a podporou tvorby kvalitních místních strategií adaptace na klimatickou změnu.
Projekt jsme nabízeli ve školním roce 2015/2016 bezplatně základním a středním školám v Hradci Králové, Dobrušce a Žďáru nad Sázavou.
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA
Revitalizace vnitrobloku
Řada evropských měst již prohlédla, jaké výhody přináší úspěšné revitalizace vnitrobloků, kde se mohou vyžívat dospělí a kam lze bezpečně „vypustit“ děti. Tato místa mohou naplnit touhu po soukromí i po vlastní zahrádce, která řadu lidí vede ke stěhování za město. Většina vnitrobloků disponuje zelení, ale problémem je však jejich vesměs špatná kvalita.
Ekoncentrum v letech 2015 a 2016 za podpory MČ Praha 3 a MČ Praha 2 spolupracovalo a podněcovalo aktivity občanů vedoucí k revitalizaci vnitroblokové zeleně, obnově parteru, výsadbě nových stromů, keřů nebo zakládání záhonků ve vnitroblocích.
Zapojený porost netýkavky malokvěté v lese u potoka Vrutice (Autor fotografie: Ladislava Paštová).
Invazní rostliny
V letech 2014–2015 probíhal pod záštitou Magistrátu hlavního města Prahy projekt zaměřený na mapování invazních rostlin v povodí devíti Pražských malých vodních toků. Až na jeden přítok Berounky to byly všechno levostranné přítoky Vltavy. Naše pozornost byla věnována také silnici R4 v úseku od Mníšku pod Brdy v okrese Praha-západ po Lahovice v oblasti hlavního města Prahy, kde se v současné době šíří bolševník velkolepý. Předmětem našeho zájmu bylo jedenáct vybraných nejvíce se šířících invazních neofytů, mezi které patřil například zmiňovaný bolševník velkolepý nebo křídlatky.
Účelem bylo shromáždění informací o aktuálním výskytu vybraných druhů rostlin podél koridorů vodních toků přitékajících na část území města Prahy. Informace o rozšíření druhů byly získávány terénním průzkumem, který zajistili kvalifikovaní botanici. Výstupy projektu převedené do map v programu GIS bude dále využívat především Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství, Oddělení péče o zeleň magistrátu města Prahy, kterému budou naše zjištění sloužit jako podklady pro další nakládání s těmito druhy.
Během mapování bylo tedy prozkoumáno více než 160 říčních kilometrů levostranných přítoků Vltavy a část úseku silnice R4. Pořízeno bylo celkem 1200 zápisů výskytu 11 invazních rostlin.
Nejhojnějším druhem s 431 záznamy byla netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Následoval ji trnovník akát (Robinia pseudoacacia) s 389 zápisy a zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) se 152 zápisy. Naopak nejméně se v mapované oblasti vyskytovaly druhy křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis; 2 zápisy), bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum; 15 zápisů) a pajasan žláznatý (Ailanthus altissima; 15 zápisů).
Téměř všechny druhy rostly nejčastěji pouze bodově anebo tvořily malé populace s jedinci do 10 exemplářů či v zakresleném polygonu pokrývaly plochu pouze z 15 %. Nejhustší porosty měl v území trnovník akát, přesto však i u něj převažovaly ojedinělé, řídké výskyty.
Dalším cílem projektu bylo působit na veřejnost nejen městských částí, kterých se projekt dotýká, ale i veřejnost širší, informovat je o problematice nepůvodních druhů na našem území, o možnostech nakládání s nimi a zároveň se snažit o prevenci v zavlékání a vysazování těchto druhů na zahradách, soukromých pozemcích, ale i ve volné krajině. Dosáhnout toho jsme se pokusili zorganizováním semináře Invazní rostliny v naší krajině – Seminář o šíření invazních rostlin a možnostech jejich likvidace a publikováním patnácti popularizačních a osvětových článků.
Rekognoskace zeleně
Již od roku 2004 Ekocentrum Koniklec ve spolupráci s Technickou správou komunikací mapuje uliční zeleň v Praze. V rámci mapování určujeme taxon dřevin a jejich rozměry jako je obvod kmene a šířka koruny. Zaznamenáváme také odhadem zdravotní stav dřevin.
V roce 2012 se nám podařilo určit a zanést do mapy celkem 4720 stromů. Data jsme poté zadali do specializovaného počítačového programu, aby je mohla TSK využívat při péči o zeleň. Mapovali jsme na území Běchovic (812 stromů), Koloděj (515 stromů), Černého Mostu (1037 stromů), Hostavic (192 stromů), Dolních Počernic (124 stromů), Dubče (749 stromů) a Uhříněvsi (1291 stromů).
V roce 2013 jsme zmapovali celkem 6589 stromů a to v městských částech Kunratice (2204 stromů), Šeberov (1456 stromů), Újezd nad Lesy (252 stromů), Komořany (339 stromů), Cholupice (500 stromů), Libuš (427 stromů), Písnice (665 stromů) a Točná (746 stromů).
V roce 2014 jsme mapovali na území Stodůlek (1069 stromů), Jinonic (6581 stromů), Hlubočep (4355 stromů) a Holyně (334 stromů). Celkem jsme v tomto roce zmapovali 12 339 stromů.
V roce 2015 opět probíhalo mapování pouliční zeleně ve spolupráci s TSK. Podařilo se nám určit a zanést do mapy celkem 6 445 stromů a 10 keřů. Mapovali jsme území Lahovic (1 244 stromů a 5 keřů), Zbraslavi (2 254 stromů), Malé Chuchle (1 138 stromů a 5 kěřů) a Velké Chuchle (1 809 stromů).
Exkurze do provozů na zpracování odpadu
Ve letech 2009 až 2014 realizovalo Ekocentrum Koniklec projekt exkurzí do provozů na zpracování odpadů pro školy na území Hlavního města Prahy. Účelem projektu bylo seznámit žáky se smyslem recyklace a praktickou ukázkou jednotlivých provozů. Pro mimopražské exkurze jsme zajišťovali dopravu na místo exkurze a zpět.
Exkurze byly financovány Hlavním městem Praha z prostředků EKOKOMu, za tuto podporu děkuje školy i Ekocentrum Koniklec. Ve školním roce 2010/2011 realizujeme exkurze společně s občanským sdružením Ekodomov.
Sad starých odrůd jabloní v Praze 12
Projekt rozvíjí oblast Násirova náměstí v Praze 12 jako plochy zeleně s potenciálem rekreační a výchovně-naučné funkce, kdy došlo k vytvoření příjemného odpočinkového místa a prostoru pro setkávání zdejších obyvatel. V roce 2013 proběhlo pomologické mapování a přípravné práce na pozemku, bylo provedeno setkání s občany a partnery v rámci workshopu na ZŠ Na Beránku s ochutnávkou plodů a výběrem odrůd jabloní pro výsadbu. Celkem bylo v roce 2014 vysázeno čtrnáct výpěstků vysokokmenů sedmi různých starých odrůd, byly instalovány dvě naučné tabule a dvě netradiční dřevěné lavičky. Otevření sadu proběhlo v dubnu 2014. Projekt je realizován za účasti veřejnosti a ve spolupráci s partnery projektu, kterými jsou MČ Praha 12, Hlavní město Praha a ZŠ Na Beránku.
Otevření sadu proběhlo v dubnu 2014. Projekt je realizován za účasti veřejnosti a ve spolupráci s partnery projektu, kterými jsou MČ Praha 12, Hlavní město Praha a ZŠ Na Beránku.
Pusťme si domů dešťovou vodu
Projekt „Pusťme si domů dešťovou vodu“ si kladl za cíl informovat veřejnost (s důrazem na cílové skupiny domácností, dětí a mládeže a zástupců škol a obcí) o problémech klimatické změny především v souvislosti s vodním režimem krajiny. Nejednalo se však pouze o informační kampaň, jak by se mohlo na první pohled zdát. Nabízel totiž širokou paletu dílčích opatření s ohledem na možnosti a potřeby jednotlivých cílových skupin a kladl si za cíl tato opatření v delším časovém horizontu uvádět do praxe.
Prostředkem pro dosažení těchto cílů bylo sedm aktivit, ze kterých projekt sestával. Tyto aktivity byly realizovány v letech 2010 a 2011.
Zelená úsporám
Program Zelená úsporám byl zaměřen na podporu instalací zdrojů na vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie, ale také investic do energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách. V Programu bylo podporováno kvalitní zateplování rodinných domů a bytových domů, náhrada neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla, instalace těchto zdrojů do nízkoenergetických novostaveb a také výstavba v pasivním energetickém standardu.
Ekoporadna byla pro účely poradenství o programu Zelená úsporám otevřena 3 dny v týdnu. Ekoporadna měla k dispozici 4 řádně proškolené poradce. Pomáhali jsme nejen se stanovením vhodných opatření, na které šlo získat dotaci a orientačním výpočtem výše této dotace včetně postupu, jak o dotaci úspěšně požádat, ale také jsme konzultovali konkrétní představy, vypočetli jsme orientační návratnost investice, poradili jsme s výběrem vhodné technologie a doporučili jsme autorizované osoby.
