Naučná stezka bude umístěna v terénu na jaře 2004. Zde budete mít možnost shlédnout texty naučné stezky a další informace, které se na tabule nevešly. Slavnostní otevření stezky a akce pro veřejnost (druhý „Den pro Modřanskou rokli“) k této příležitosti s účastí zainteresovaných subjektů proběhne v rámci akce Den Země v Praze 12 v dubnu 2004.

Trasa o délce 3,3 km. Stezka povede v celé své délce po asfaltové cestě podél Libušského potoka a bude spojovat západní a východní vstup do Modřanské rokle. Náš projekt se doplňuje s programem, jež realizuje MČ Praha – Libuš ve spolupráci s neziskovou organizací Stromy, a jehož součástí jsou informační tabule podél Písnického potoka (v chráněné i nechráněné části).

Podél Libušského potoka a na trase roklí rozmístíme celkem sedm informačních tabulí v pravidelných rozestupech (cca 400 m). Pro umístění čtyř tabulí využijeme již vytvořených vyasfaltovaných zákoutí. Parcely, na nichž budou tabule umístěny, vlastní hlavní město Praha a MČ Praha-Libuš. Vlastníci pozemků jsou s instalací tabulí srozuměni.

Vlastní tabule budou barevné, formátu A1 (880 x 625mm), opatřeny úpravou chránící před trvalým poškozením sprejery. Budou vsazeny do nosných dřevokovových stojanů, jež budou zabetonovány do země. Konečná výška stojanů je cca 2 m.

Obsahem jednotlivých tabulí bude vždy text tematicky zaměřený na určité zajímavosti území a průvodní obrázky, případně mapky. Naším cílem je vytvořit text, který bude odborný a zároveň srozumitelný široké veřejnosti.

Jelikož texty tabulí na sebe nebudou přímo navazovat, je možné stezku projít oběma směry. První i poslední tabule bude obsahovat obecné informace o Modřanské rokli a návštěvní řád. Tematické zaměření jednotlivých tabulí je v souladu s jejich konkrétní lokalizací (např. tabule č. 6 u retenční nádrže). Všechny další informace, které se do prostoru tabulí naučné stezky nevejdou umístit na webové stránky projektu a rokle obecně (pod webovými stránkami MČ Praha 12).

K informačním tabulím zřídit zastavení pro děti ve formě hry a úkol pozorování okolí. Pro dospělé test ověření znalostí ve formě otázek. Odpovědi si návštěvníci mohou ověřit na téže tabuli v její dolní části.

Stručný popis jednotlivých tabulí

• Tabule č.1: obecná charakteristika PP, podmínky pobytu v PP, historie území, zásahy do území v minulosti, mapa lokality
• Tabule č.2: vznik, vývoj a současná charakteristika Modřanské rokle z geologického a geomorfologického hlediska,
• Tabule č.3: stromy a keře území, stručná historie lesního hospodaření, současný stav lesního ekosystému a budoucí zásahy do něj
• Tabule č.4: byliny území – druhy původní, nové, invazní, souvislost výskytu bylin s vývojem lesního ekosystému, bezobratlí živočichové
• Tabule č.5: ptáci a savci území, jejich význam v ekosystému
• Tabule č.6: ryby, obojživelníci a plazi, jejich význam v ekosystému, život v retenční nádrži
• Tabule č.7: obecná charakteristika PP, podmínky pobytu v PP, historie území, zásahy do území v minulosti, mapa lokality

Naučná tabule u můstku přes Libušský potok

Vážení návštěvníci,
Nacházíte se u Libušského potoka, který pramení v Libuši, je 4,6 km dlouhý a tvoří osu PP Modřanská rokle.

Jeho význam je mnohem větší, něž by se na první pohled mohlo zdát. Byl to právě tento tok, který se téměř jeden milion let zařezával do podložních hornin a vytvořil tak hluboké údolí Modřanské rokle.

Přirozené meandrování potoka v údolí dále umožnilo rozvinutí cenného porostu – ptačincové olšiny, v níž z dřevin převažuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a několik druhů vrb (Salix sp.).

V 80. letech 20. století, při stavbě asfaltové cesty, byl potok v několika místech odkloněn. Na průběh původního koryta nás dnes upozorňuje alespoň několik malých tůněk, sbírajících vodu z podsvahových pramenů.

Připomeňme, že 70. a 80. léta byla pro Libušský potok, ale i celé území Modřanské rokle, dobou kritickou. Probíhala výstavba okolních sídlišť a průmyslových závodů v Libuši. Z potoka zmizelo mnoho živočichů včetně všech druhů ryb; vyskytovaly se zde drobné druhy jako mřenka mramorovaná (Noemacheilus barbatulus), piskoř páskovaný (Misgurnus fossilis) a vranka obecná (Cottus gobio).

Dnes je Libušský potok opět živým tokem. Pod kameny nalezneme při bedlivém pátrání blešivce obecné (Rivulogammarus fossarum) či larvy chrostíka (Limnophilus sp.) a mnoho dalších bezobratlých živočichů, kteří by se v budoucnu mohli stát vhodnou rybí potravou.