Které druhy jírovců klíněnka napadá nejčastěji, aneb Má dnes ještě cenu sázet kaštany?
Dnes už bychom téměř s jistotou mohli říct, že kdekoli potkáte jírovec maďal, narazíte také na klíněnku jírovcovou. Má tedy vůbec ještě cenu vysazovat si na zahrady, do parků či alejí tyto stromy, nebo mají existovat pouze jako fotografie v herbářích a botanických klíčích?
Prvně bychom chtěli říct, že určitě není třeba nad maďaly lámat hůl. Situace sice není zcela příznivá, ale dokud se evoluce nepostará o adekvátní reakci na rychlý a invazní nástup drobného motýlka, můžeme jírovcům jednoduše pomoci my, a to správnou péčí. Stále totiž platí, že na klíněnku pomáhá prosté shrabání veškerého kaštanového listí a jeho následné spálení (ano, spálení, bohužel tlení na kompostech nedokáže vyvinout dostatečnou teplotu, která by zakuklenou larvu zneškodnila). Hrabat by se listí mělo co nejdříve po opadu, jelikož z rozkládajícího se listu kukla může vypadnout na zem, kde má vysokou šanci přežít až do jara dnes již velmi teplé zimy (hravě si poradí i s teplotami kolem mínus 20 stupňů).
Trocha podzimní péče je tedy základem, kterým můžeme problém částečně vyřešit. Co když bychom ale přeci jen chtěli jírovec, který klíněnce odolá? Existuje vůbec takový? Podle D’Costy (2014) ano. Klíněnka jírovcová se rozmnožuje na každém druhu jírovce, ale na některých více a na jiných výrazně méně úspěšně. A v čem to celé tkví? Faktorů je vícero, ovšem jedním z těch rozhodujících se zdá být tloušťka listů. Nejvíce napadanými stromy byl jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), jírovec pleťový (A. x carnea) a jírovec japonský (A. turbinata). Listy těchto druhů mají totiž tenké vnější stěny epidermických buněk a nedostatečně vyvinutou ochrannou kutikulární vrstvu. Převedeno do normální řeči – jejich „pokožka“ je příliš tenká a málo chráněná proti vlivu klíněnky. Na takovém listu se larvám daří prostě lépe, jelikož se jim v něm snáze vykusuje rostlinné pletivo (larvy tzv. minují).
Které druhy naopak před rozmnožovacím cyklem motýlka obstojí díky vyšší tuhosti listů? Ze sekce Calothyrsus jsou to Aesculus indica, A. chinensis, A. assamica. A wilsonii a A. californica, ze sekce Macrothyrsus pak Aesculus parviflora a ze sekce Pavia jde o Aesculus pavia, A. sylvatica, A. glabra a A. flava. Všechny tyto druhy ve studii D’Costy vykazovaly minimální poškození či byly zcela odolné.
Jednou z možností je tedy pořídit si některý z netypických, okrasných druhů jírovců. Pokud jste však „na klasiku“, doporučujeme zařadit pravidelnou péči o stromy, o které se můžete podrobněji dočíst na našich stránkách www.klinenka.cz, konkrétně v sekci Jak na klíněnku.