OCHRANA PŘÍRODY
KLÍNĚNKA JÍROVCOVÁ
Klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella) patří mezi hmyz (Insecta), do řádu motýlů (Lepidoptera), do čeledi vzpřímenkovitých (Gracillariidae). Je to drobný, okrově hnědý motýlek délky cca 4 mm (se složenými křídly) a rozpětím křídel 7 mm. Larva je dlouhá asi 5 – 6 mm, má světle žlutou barvu a tmavší hlavu.
Samička klade na spodní stranu listu vajíčka, z nichž se líhnou larvy, které napadají strukturu listu a vykousávají jeho vnitřní pletiva (minují). V takto připraveném prostoru se zakuklí a brzy líhnou. V jednom roce vzniká několik generací, larvy poslední z nich přezimují.
První generace napadá převážně spodní větve stromu, další postupují směrem nahoru. Samotný škůdce zatím nezpůsobuje úhyn jírovců, ale následkem oslabení, které zapříčiňuje, jsou stromy napadány různými chorobami (např. houbovou chorobou Guignardia aesculli), které mohou způsobovat jejich odumření.
Klíněnka jírovcová byla objevena v roce 1984 v Makedonii. Není však známo, jak se tam tento druh dostal. Jedná se zřejmě o zavlečený druh, který se adaptoval na jírovce rostoucí v této oblasti.
Nejvíce podezřelí jsou američtí zástupci rodu Cameraria, poněvadž žijí na tamějších několika druzích jírovců. Není však vyloučeno, že se jedná o druh provenience východoasijské, původně adaptovaný na javory. Z Makedonie se klíněnka rychle rozšířila do střední a západní Evropy (např. Rakousko 1992, Německo 1994). U nás byla poprvé zaznamenána v roce 1993 na lokalitách Lednice, Valtice a Břeclav.
Poté, co se k nám dostala, se okamžitě velice rychle rozšířila, protože zde nemá žádné přirozené nepřátele. První kalamitní výskyt v Praze byl zaznamenán v roce 1995. Menší výskyt je ve vyšších nadmořských výškách.
Klíněnka už se u nás pokusila rozšířit i na jiné druhy dřevin, jako jsou javory, vrby apod., ale zatím větší škody nepůsobí. Neumí se totiž zakuklit v jiných než jírovcových listech.
Jírovec maďal
Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) patří mezi krytosemenné rostliny (Magnoliophyta), do řádu mýdelníkotvarých (Sapindales) do čeledi jírovcovitých (Hyppocastanaceae).
Kvete v květnu a červnu. Květy jsou velmi četné, uspořádané ve vzpřímených až 30 cm dlouhých latách. Korunní lístky jsou bílé se žlutými nebo červenými skvrnami. Pupeny jsou až 3 cm dlouhé, leskle červenavě hnědé. Plodem jírovce je ostnitá tobolka s jedním až třemi červenohnědými semeny (= kaštany).
Jírovec má široce vejčitou korunu s vodorovně odstávajícími větvemi. Kůra je v mládí tmavošedá a hladká, borka se později loupe v tenkých šupinách. Jeho listy jsou velké, vstřícné, dlanitě složené, pěti až sedmičetné (lístky přisedlé), na okraji pilovité, na lícu tmavě zelené, na rubu světlejší.
Byl původně rozšířen pouze v horských lesích balkánského poloostrova. Roste na světlých až polostinných stanovištích. Vyžaduje půdu bohatou na živiny. Nyní je pěstován ve všech částech Evropy (s výjimkou severní) jako parkový a okrasný strom.
Do střední Evropy jírovec maďal přivezl roku 1576 nebo 1577 Clusius, který získal semena ze zahrad tureckého sultána v Konstantinopoli. Koňský kaštan se označuje pro svou listovou jizvu, která se podobá koňské podkově. Další vysvětlení podává Mathioli, který píše, že Turci těmito „koňskými kaštany“ krmili koně. Podle jiných pramenů vysvětlením tohoto názvu je, že se kaštany používaly v lidovém léčitelství k léčbě koní.
Jírovec se využívá v léčitelství (hlavně semena, méně květy a kůra), k barvení tkanin, jeho dřevo se používá k výrobě nábytku.
Jak bojovat s klíněnkou?
Existuje několik způsobů, jak chránit stromy proti klíněnce. Žádný z nich však není samostatně dostatečně účinný. Je tedy vhodné je kombinovat.
Sběr listí
Sběr listí je velice šetrným a jednoduchým způsobem boje proti tomuto škůdci. Je to však potřeba dělat velice pečlivě (listí je potřeba odstranit i z těžko přístupných míst) a včas, protože klíněnka, která přezimuje ve spadaném listí, může vlivem tlení z listu vypadnout a zimu přežít na zemi. Některé práce doporučují listí pálit (spolehlivé zničení larev), jiné naopak kompostovat (teplota 60 – 70 °C postačí ke zničení larev klíněnky, ale zachová ostatní faunu včetně jejich parazitů).
Provádět kterýkoliv z těchto způsobů je v centru Prahy prakticky nemožné, a tak je asi nejlepší využít možnosti sběru do k tomu určených pytlů a následné likvidace ve spalovně. Pytle je možné si vyzvednout ve sběrných dvorech a na dalších místech, na Praze 3 přímo na radnici.
Chemický postřik
Poměrně často používaným způsobem ochrany jírovců proti klíněnce je postřik, který se aplikuje především na spodní větve stromu. Je založen na tom, že zabraňuje larvám v jejich dalším vývoji. Postřik se provádí 5. – 15. května v závislosti na výsledcích odchytu samečků klíněnky pomocí feromonových lapačů. Jeho nevýhodou je především poměrně vysoká cena. Navíc pozdější generace napadají neošetřené části, takže jeho účinek je pouze částečný. Přípravek se používá hlavně tam, kde je důležitá estetická hodnota stromu. Druhým způsobem je postřik kmene stromu kontaktním insekticidem. Na kmeni se totiž shromažďují klíněnky připravené ke kladení vajíček. Postřik se provádí na jaře kolem 10. dubna a opakuje se za 10. dní. Tento způsob ochrany však není příliš vhodný pro hustě zalidněné oblasti, protože do kontaktu s ošetřeným kmenem by neměli přijít např. psi. Z toho vyplývá, že jeho nízká pořizovací cena je částečně vyvážena náklady na bezpečnostní opatření (oplocení, varovné tabule apod.). Další nevýhodou je, že je potřeba ošetřit všechny jírovce v okolí, protože hrozí že z nich škůdci přeletí na ošetřený strom. Přípravkem také nelze chránit stromy proti dalším generacím klíněnky, protože jejich dospělci se neshromažďují na kmeni, ale ve vyšších patrech koruny.
Zlepšování kondice stromů
Je poměrně logické, že jakýkoliv organismus, který je v dobré kondici, lépe odolává škodlivým vlivům, tedy i napadení škůdci. Život ve městě sám o sobě rostliny poškozuje. Jsou vystaveny znečištění ovzduší, často obklopeny dlažbou nebo betonem a především v zimě je ohrožuje zasolování půdy (na stromech se projevuje zhnědnutím okrajů listů). Půda zde jen stěží může zadržet dostatečné množství vody, takže navíc trpí i nedostatkem vláhy. V Praze k tomu přispívá i to, že je tu obecně méně srážek, než na zbytku území republiky. Z toho vyplývá několik způsobů, jak jírovcům pomoci. Tím hlavním je dostatečná zálivka (účinnější je vydatnější zálivka než opakované zalévání menším množstvím vody), která současně pomáhá z půdy odplavovat sůl (což je důležité hlavně na jaře). Dále je možné stromy přihnojovat a kypřit půdu.
Dalším škodlivým faktorem je špatný výběr stanoviště (např. nedostatek světla ve vnitroblocích). S tím se však u vzrostlých stromů bohužel nedá nic dělat. Lidé se mnohdy mylně domnívají, že stromům prospívá psí moč a výkaly, které jim naopak velmi škodí.
Můžete nám pomoci
Pomůžete nám samozřejmě tím, když se budete starat o jírovce ve svém okolí, ale uvítali bychom i některý z následujících způsobů pomoci:
- finanční dar – podnikatelé si mohou dar odečíst ze základu daně a v rámci dohody můžeme Vaši firmu propagovat na našem webu, tištěných materiálech, článcích v tisku i na internetu, infostáncích apod.
- různé služby a materiál, např. tisk, kopírování, nářadí, ochranné pomůcky; za tyto dary Vám také rádi poděkujeme výše uvedeným způsobem
- dobrovolnou i placenou prací
V případě dotazů týkajících se problematiky klíněnky jírovcové či zájmu o papírové pytle na sběr listí kontaktujte Bohumila Fialu bohumil.fiala@ekocentrumkoniklec.cz
Děkujeme.
Projekt byl finančně podpořen MČ Praha 3 a Hlavním městem Prahou.