Jak probíhá projekt Město do kapsy?
Ve školním roce 2019/2020 se do projektu zapojilo 15 základních škol z různých městských částí. Některé školy se stihli věnovat projektu ještě před uzavřením kvůli koronavirové situaci, některé se rozhodli pro realizaci projektu na podzim dalšího školního roku, jiné na něm pracovali pomocí pracovních listů a multikomponentních úloh doma.
Projekt Město do kapsy je dlouhodobý projekt našeho Ekocentra Koniklec. Žáci zažijí výuku venku a vyzkoušejí si vědecké metody práce. Získají obecné znalosti o životním prostředí a faktorech, které ho ovlivňují a poznají blíže prostředí, v němž žijí.
Žáci se rozdělí do týmů a pomocí dotazníkového průzkumu mezi spoluobčany vytipují problematickou lokalitu, kterou probádávají z hlediska ovzduší (prašnost, škodliviny, dopravní zatížení), vody (vsakování, vodní cyklus, vodní prvky) a zeleně (výpar, vlhkost, množství zeleně) a navrhují opaření zlepšující její mikroklima.
Podívejte se, co žáci zkoumali, a zamyslete se, jak by obstálo vaše okolí bydliště? Nebo jak byste na otázky odpovídali vy?
Žáci FZŠ prof. Otokara Chlupa (Praha 13) projekt zahájili dotazníkovým šetřením, ve kterém se ptali spoluobčanů:
1) Kterou lokalitu v naší městské části vnímáme za problémovou z hlediska ovzduší, vody nebo zeleně?
2) V čem konkrétně problém spočívá (znečištění ovzduší, zvýšený provoz atd.)?
Celkový počet dotázaných občanů byl 43. Z toho lidí, kteří nepociťovali žádný problém, nebo nechtěli odpovídat, bylo 15. Nejvíce řešený problém byl silný provoz, hodně aut, smrad (nejčastěji kolem ulice Jeremiášova) nebo málo zeleně (Sluneční náměstí). Žáci dále měřili prašnost ovzduší, hledali na stromech bioindikátory čistého vzduchu a změřili dopravní zatížení v ulici Jeremiášova. Celkový počet sledovaných dopravních prostředků (kamiony, autobusy, auta) byl 65, z toho více než 50% bylo osobní auto pouze s jedním cestujícím.
Žáci ZŠ Veronské náměstí (Praha 10) projekt zahájili dotazníkovým šetřením a výběrem problematické (z hlediska ovzduší, vody nebo zeleně) a kontrolní lokality. Lokalitami, ve kterých probíhalo měření, se tak převážně staly: ulice Livornská, Milánská, park před školou směrem k Albertu a školní zahrada. Kolem těchto lokalit měřili dopravního zatížení, hledali lišejníky – bioindikátory čistoty ovzduší a zkoumali prašnost ovzduší vícedenním experimentem – na problematické i kontrolní lokalitě umístili na čtyři dny Petriho misky s krémem a podle barvy a zachycených částic na krému pak porovnali množství prachu ve vzduchu. Největší znečištění bylo v oblasti rodinných domů, kde se topí v kamnech (hrubší částice nečistot a popela), a také u frekventovaných komunikací (absence popela, krém znečištěný polétavým prachem). Naopak kontrolní oblasti v lokalitách se zelení byly téměř bez prachových částic či popela. Po experimentu se žáci shodli na tom, že drobný polétavý prach je velice škodlivý pro zdraví člověka a že zeleň tento prach zachytává na svých listech a tím čistí vzduch.
Žáci ZŠ Běchovice projekt zahájili dotazníkovým šetřením, ve kterém se ptali spoluobčanů 1) Kterou lokalitu v naší městské části vnímáme za problémovou z hlediska ovzduší, vody nebo zeleně? 2) V čem konkrétně problém spočívá (znečištění ovzduší, zvýšený provoz atd.)? Nejvíce jmenovanou lokalitou byla oblast kolem hlavní silnice, lokalita kolem zastávky a pošty. Důvodem byl provoz, znečištěné ovzduší a malé množství zeleně. Žáci proto zkoumali prašnost ovzduší kolem ulice Českobrodské v blízkosti školy pomocí Petriho misek s krémem a dále zkoušeli jsme čistotu ovzduší skrze stěr parapetů školy – parapety směrem k ul. Českobrodská a parapety směrem do zahrady.
Na Praze 12 se do projektu zapojila ZŠ Rakovského se žáky ze sedmé třídy. Žáci si sami vybrali místo v okolí školy, které chtějí zkoumat, na základě toho, že v této lokalitě většina z nich bydlí a chodí tudy do školy. Jedná se o lokalitu mezi školou a ulicí Lhotecká, která zahrnuje Píšovický les s Lhoteckým potokem a nádrží Dolní, dětské hřiště Vosa, Hasovu ulici, pumpu, obchodní dům Lidl a několik panelových domů. Bohužel kvůli státním opatřením žáci stihli na zkoumané lokalitě jen měření dopravního zatížení.
Žáci, kteří na projektu pracovali během karantény nebo ve studijních skupinách během června pomocí pracovních listů, hledali v tématu OVZDUŠÍ odpovědi na otázky: Jaké jsou škodliviny v pražském ovzduší? Co je to polétavý prach? Co je a k čemu se používá bioindikátor? Jak by se dalo snížit množství dopravy? Jak by se dalo snížit množství polétavého prachu?
Žáci ZŠ Radlická (Praha 5) na poslední otázky odpovídali:
- Kdyby lidé více chodili pěšky a na kole
- Omezením jízdy autem, omezením vjezdu aut, zdražení paliva
- Čističkami vzduchu – tedy zvýšením množství zeleně a proudění vzduchu podél frekventovaných komunikací.
Žáci ZŠ Mendelova (Praha 11):
- Udělat okolo školy pěší zóny a vysázet na nich stromy
- Vysázet více vegetace
- Více zeleně místo silnic
- Chodit více pěšky
- Omezit dopravu
- Omezit množství jedoucích aut kolem školy, například by kolem školy mohli jezdit jen ti, kteří tam bydlí.
Žáci ZŠ nám. Curieových (Praha 1):
- lidi mohou více jezdit mhd
- omezit turismus
- omezit průjezd aut
- omezení dopravy ve městě
- snížit počet aut na osobu
- vysázet více zeleně
Žáci ZŠ Lyčkovo náměstí (Praha 8):
- Kdyby lidé více chodili pěšky a když už tak třeba omezit jízdu autem, třeba jezdit v tramvaji.
- Do školy by se chodilo pěšky nebo MHD, které nevyprodukuje tolik polétavého prachu, jako kdyby každý jel do školy autem. Také kdyby se zaměřilo na vybudování nabíječek na elektro auta po celé ČR, více lidí by se pak nebálo si ho koupit.
- Chodit pěšky, jízda na kole, snížení osobní dopravy, nechat pouze veřejnou dopravu, nebo aspoň více osob v autě, postavit pro pěší most přes Vltavu, pěší zóny; zvýšit počet sportovišť, obchodů atd. – lepší občanskou vybavenost – nemuselo by se nikam dojíždět.
- Výsadba stromů, zatravňování volné plochy a budování vodních nádrží v parcích či vodotrysky na náměstí by spolu s lepší filtrací a čištěním odpadních plynů v továrnách jistě snížily množství polétavého prachu.
Žáci, kteří pracovali na tématu VODY a ZELENĚ (výše zmíněné a Scio škola Praha 13 a ZŠ Mikoláše Alše) také prováděli pokus, jak rychle rostliny vypařují vodu, kreslili termosnímek své ulice, mapovali množství zeleně v okolí, zamýšleli se nad rozdílem mezi velkým a malých koloběhem vody, propustností a možností zadržení vody různých povrchů ve městě. Jejich závěry a fotografie práce si můžete prohlédnout v elektronických kapsách školy na stránkách projektu: https://www.mestodokapsy.cz/?temata=mikroklima-okoli-skoly-2019-2020