„Hraběcí dýchánek“ Na Beránku
aneb dobrovolníci opět pomáhají s údržbou mokřadní louky
V letním období se v mokřadu Na Beránku ozývá vrčení sekaček a šustění hrabí a vidlí v rukou nadšenců, kterým není lhostejná záchrana a udržování cenných přírodních zákoutí na území Prahy. Tradiční dobrovolnické setkání „hrabat a hraběnek“ jsme tentokrát naplánovali na počátek prázdnin a napjatě jsme očekávali, kolik lidí si místo relaxace u vody zvolí aktivně strávený volný čas věnovaný užitečné věci.
S úderem půl deváté, pod polojasným, poněkud nepředvídatelným nebem se v sobotu 9. července sešla na zastávce Na Beránku čtveřice odhodlaných. Ve zdejší bezkolencové louce na nás už od červnového kosení čekaly větší či menší hromádky sena; nyní bylo třeba je shrabat a přemístit do kontejneru na bioodpad, aby mokřadní společenstva nebyla zahlcena přebytky tlející stařiny.
Přes komorní účast práce odsýpala. Pokosený luční porost z nejcennější části lokality jsme stihli odstranit ještě před odpolední přeháňkou. Likvidaci přebytečné trávy nám díky pravidelné rotační pastvě opět velmi usnadnili koně spřátelených chovatelů ze sousedství.
Během hrabání – a vlastně již při terénních průzkumech, které mu předcházely – jsme učinili důležité zjištění: zásluhou deštivějšího počasí se v úseku těsně nad ulicí Hornocholupická udrželo více vody než v předchozích letech. Pro nás to sice znamenalo promáčené boty a zabahněné nohy, ale za pohled na bující porosty mokřadních rostlin (orobinec, sítiny) to rozhodně stálo.
Příjemným zpestřením pracovní činnosti bylo pozorování dvou zákonem chráněných druhů plazů – ještěrky obecné a slepýše křehkého. Oba zaznamenaní živočichové jsou zároveň důležitým přírůstkem do evidence druhového bohatství mokřadu.
Za pomoc s údržbou mokřadu patří poděkování především dobrovolníkům, kteří si pro pomoc zdejším rostlinám a živočichům našli čas. Dále děkujeme Městské části Praha 12 za kontejner na bioodpad a ČSOP za propagaci projektu mezi dobrovolníky.