Také bezmyšlenkovitě splachujete kávovou sedlinu do dřezu, když jdete umýt hrnek od kávy? Možná netušíte, že lógr do dřezu nepatří.

Každý, kdo už někdy v životě musel čistit odpad, ví, jak nepříjemná záležitost to je. Často však sami přispíváme k jeho znečištění, a to vyhazováním a vyléváním různých látek do umyvadel, dřezů a WC, které tam ve skutečnosti nepatří. Je třeba si uvědomit, že takovým jednáním přispíváme nejen k zanášení odpadů, ale především k celkovému znečištění a zhoršení kvality pitné vody. Do oběhu se totiž vrací i voda, která nemusí být zcela přečištěná. Co tedy mohu udělat pro vyšší kvalitu pitné vody, kterou piji?

Do odpadu se nesmí vyhazovat předměty z nerozložitelného materiálu. Jsou jimi dokonce i papírové kapesníky a kosmetické tampony, které mají na první pohled podobnou strukturu toaletnímu papíru. Taktéž je zakázáno lít do odpadu ředidla, oleje, barvy, laky, rozpouštědla, apod.Jedná se o toxické látky, jež se mnohdy neodstraní ani v čistírně odpadních vod. Velmi nebezpečné je vlévání léků a farmaceutických přípravků do odpadu. Léčiva se ve vodě rozpustí a pak konají svou povinnost na místech, která k tomu nejsou určena. Dokonce i léčiva již použitá se do vody dostávají skrze moč pacientů. Například moč žen, které užívají hormonální antikoncepci, má neblahé účinky na životní prostředí. Je jasné, že vyhazování koncentrovaných léčiv může způsobit ještě mnohem závažnější problémy.

Velkým boomem jsou v poslední době umělá sladidla, například aspartam a cyklamát. Jedná se o synteticky připravené látky, které sice obsahují mnohem méně nebo dokonce žádné kalorie, ale vzhledem k tomu, že jsou to látky nepřírodního charakteru, mikroorganismy v ČOV nejsou schopny je zcela odstranit.

Mezi velmi závažné chyby patří lití potravinářského oleje (např. ze smažení nebo fritování) do kuchyňského dřezu. Čistírny odpadních vod (ČOV) většinou nejsou vybaveny na odstraňování mastnoty z vody. Doporučuje se proto zbylé oleje a tuky z vaření přelít do odpadní nádoby nebo nechat vsáknout do ubrousku a ten poté vyhodit do směsného odpadu, ve větším množství můžeme tuky odevzdávat i do sběrného dvora. Tuky se nejen obtížně dostávají z vody, ale v kanalizaci se chovají podobně jako v lidských cévách – pomalu ji ucpávají a znehodnocují. Dalším nepřítelem odpadů je kávová sedlina neboli lógr. Jedná se o nerozpustitelná zrnka, která mohou spolu s tukem postupem času ucpat i velmi silná potrubí a Vy se tak můžete potýkat s nepříjemnostmi jako nefunkční kanalizace, silný zápach či dokonce výtok znečištěné vody odpadem zpět do domácnosti.

Poslední častou chybou je splachování zbytků jídla do odpadu. Zbytky zeleniny, ovoce, obilnin či masa obsahují koncentrované organické látky, které jsou ve vodě velmi obtížně rozpustné, a některé z nich z vody neumíme odbourat vůbec. Lze tomu lehce zabránit neplýtváním potravinami, důsledným používáním obyčejných sítek do dřezu a nesplachováním potravin do WC. Mimo jiné náš odpad velmi hezky vykresluje, co sami jíme a pijeme. I to stojí za úvahu.

K vodě je třeba mít vztah. Je to jediná tekutina, která udržuje na Zemi život. My se k ní chováme velmi nešetrně, používáme ji jako médium pro náš odpad. Zcela čistou a pitnou vodu používáme jako dopravní prostředek k odvozu výkalů a nečistot z našich domácností. Takto velmi znečištěnou vodu pak složitě a draze čistíme a často se nám to ani zcela nepodaří. Každému z nás se pak voda do kohoutku vrací se stopovými prvky všeho, co jsme v ní v minulosti rozpustili. Všichni mohou svým jednáním přispět k tomu, abychom vodu jako médium používali co nejméně, odlehčíme tím ČOV a výrazně zvýší kvalitu i množství pitné vody, kterou vždy budeme potřebovat.

Tento článek vznikl v rámci projektu Ekoporadny Praha za podpory Hlavního města Prahy. Samozřejmě se do něj nevešly všechny rady pro nakládání s pitnou vodou, takže pokud máte zájem o další tipy nebo konkrétní rady, využijte bezplatné poradenství a napište na e-mail poradna@ekocentrumkoniklec.cz. Autorkou článku je Barbora Martínková, spolupracovnice Ekoporadny Praha.