Nejčastější nepůvodní dřevina v údolích pražských potoků? Trnovník akát.
Úžasný strom k invazi přímo předurčen
Trnovník akát je krásnou dřevinou. Svými až skoro černými pokroucenými větvemi a prohnutými kmeny působí tajuplně a každé jaro nás dokáže uchvátit bílými hrozny sladce vonících květů. Akát se může pyšnit spoustou skvělých vlastností. Na pěstování je nenáročný, má schopnosti zpevňovat volnou půdu (a to i na místech a v podmínkách, kde by žádný jiný strom nerostl), jeho dřevo je pevné, tvrdé, trvanlivé a vysoce výhřevné, dobře odolává různým patogenům, rychle roste a jako medonosnou dřevinu si jej oblíbili včelaři. Toto všechno jsou důvody, proč u nás býval dříve hojně vysazován. Pěstoval se jako okrasná dřevina v botanických zahradách, v parcích, stromořadích a hojně jej vysazovali i lesníci. U nás se jím často zpevňovaly prudké skalnaté nebo suťové stráně kolem větších řek a také železniční náspy. Jeho domovina leží v Severní Americe a na naše území se dostal ke konci 19. století.
Bolševník velkolepý v Praze? Kde na něj můžeme narazit?
O bolševníku
Bolševník velkolepý je jednou z nejnápadnějších a zároveň i nejproblematičtějších invazních rostlin u nás. Na přirozených stanovištích potlačuje druhovou bohatost, způsobuje nemalé ekonomické ztráty a může mít také dopad na lidské zdraví. Obsahuje totiž fototoxickou látku, která po potřísnění kůže způsobuje v reakci s UV paprsky podráždění, zčervenání pokožky a vznik puchýřů.
Všudypřítomné zlatobýly
Zlatobýl kanadský a zlatobýl obrovský
V České republice se úspěšně šíří dva navzájem si velmi podobné invazní zlatobýly. Jedná se o zlatobýl kanadský a obrovský. Oba pochází ze Severní Ameriky a volně u nás zhruba od poloviny 19. století zplaňují. Jsou to vytrvalé, až přes dva metry vysoké byliny, které se mohou pyšnit bohatými žlutými do dálky zářícími latami květů.
Stává se pajasan žláznatý součástí břehové vegetace pražských potoků?
Tato dřevina úspěšně zmlazuje v nejrůznějších spárách, škvírách chodníků a silnic, na železničních náspech, ale i v ochranných valech na březích toků, jako například zde na fotografii u řeky Ostravice
(Autor fotografie: Veronika Kalníková)
Pajasan žláznatý je vzrostlý strom, který svými lichozpeřenými listy vzdáleně připomíná naši domácí dřevinu jasan ztepilý. Žláznatý se jmenuje proto, že na listech jsou žlázky s látkou, která smrdí po myšině. Pochází z východní Asie a v originále jeho jméno znamená nebeský strom. V souvislosti s jeho úspěšnou invazní dráhou vám však na mysl může přijít jedině tak pravý opak.
Podobně jako většina dalších dnes invazních rostlin byl u nás nejdříve pěstován hlavně jako okrasná rostlina, která však z kultury časem „utekla“. Zajímavé je, že pajasanu trvalo poměrně dlouho, než zplaněl. Dostal se k nám zřejmě v roce 1801 a k prvnímu doloženému zplanění došlo až v roce 1874. Zpočátku byl mimo výsadby zaznamenáván jen na ruderálních stanovištích ve větších městech.
Read More
Džunglí křídlatek
Křídlatky jsou rychle rostoucí, až pět metrů vysoké byliny vytvářející husté a kompaktní porosty. V České republice se můžeme setkat se třemi druhy – křídlatkou českou, k. japonskou a k. sachalinskou. Oblast jejich primárního výskytu leží ve východní Asii, přičemž křídlatka česká, která je křížencem k. japonské a k. sachalinské, byla poprvé popsána až z našeho území. Jsou to velmi nápadné rostliny a snad každý se s nimi už někdy musel setkat. Mnoho z nás si s nimi jako děti hrálo – stavěli v nich bunkr, různě je ničili, tvořili z uschlých lodyh vory, zkoušeli je jíst a pít vodu z čerstvých lodyh apod. Jestli ne, tak jste třeba jen kroutili hlavou nad tím, co že za divný bambus to u nás roste. Křídlatky se do Evropy dostaly jako okrasné zahradní rostliny, v zemědělství se využívaly jako pícnina a jejich biomasa byla (kupodivu ještě stále bývá) využívána jako obnovitelný zdroj energie. Suché lodyhy se dokonce používají i na aranžování do různých suchých vazeb.
Netýkavka žláznatá a malokvětá – které je v okolí pražských potoků více?
O netýkavkách
Netýkavky jsou jednoleté snadno a rychle se šířící druhy. V České republice roste jedna původní – netýkavka nedůtklivá. Je to drobná rostlina s velkými ozdobnými žlutými květy. Setkat se s ní můžeme na vlhčích zastíněných, nejčastěji lesních stanovištích podél potoků, řek, na prameništích a mokřadech. Vyskytuje se ale u nás i dalších pět druhů netýkavek. Všechny jsou nepůvodní, dvě z nich invazní. Jedná se o netýkavku malokvětou a žláznatou a jim je také tento příspěvek věnovaný.
Napsali o nás: Žďárský zpravodaj
O projektu píše paní učitelka Věra Sobotková ve Žďárském zpravodaji.
Javor jasanolistý – nová dřevina lužních lesů?
Javor jasanolistý je vzrostlá, oběma svým jmenovcům tak trochu podobná dřevina pocházející ze Severní Ameriky. Jako jasan má lichozpeřené listy, ale jeho dvounažky vypadají jako ty, co má javor. I mladí jedinci jsou však již díky svým šedě ojíněným větvičkám prakticky nezaměnitelní. V České republice byl poprvé, jako okrasný strom, vysazen v roce 1835 v Královské oboře v Praze. Běžně se díky své nenáročnosti pěstuje dodnes – je to polostinná dřevina odolná vůči mrazům, imisím i suchu.
