Podmáčená plocha na jižním okraji Prahy, zvaná Cholupický mokřad, poskytuje přes nevelké rozměry domov mnoha druhům rostlin i živočichů se zvýšenými nároky na množství povrchové i spodní vody. Funguje zde již dlouhá desetiletí, proto by se dal bez nadsázky nazvat „přírodním sídlištěm pro milovníky mokra“. Jako každé sídliště však musí držet krok s požadavky svých obyvatel, k čemuž nestačí pouze průběžná údržba. Občas je nutno vylepšovat a modernizovat. A protože se na přelomu let 2022 a 2023 sešel nápad s příhodnými podpůrnými podmínkami, dočkaly se organismy v mokřadu předčasného vánočního dárku v podobě nového bydlení. Idea vybudovat tůňku vznikla z prolnutí několika aspektů. Prvním z nich byla sonda, kterou v mokřadní louce vyhloubili pracovníci sousední záchranné stanice PENTHEA, aby zjistili, jaký je momentální stav spodní vody. Ukázal se být více než dobrý, nedalo by se toho využít důkladněji? Ze strany výzkumníků Ekocentra Koniklec se navíc přidalo zjištění, že stávající vodní plošky sloužící místním organismům jako stanoviště a rozmnožiště začínají až příliš zarůstat. K tomu byl po ruce bagrista, který by byl schopen v mokřadu operovat… Projekt získal jasné kontury v okamžiku, kdy se podařilo získat potřebnou finanční podporu od Nadačního fondu Veolia. Poté nezbývalo než rozjet developerské aktivity – sehnat potřebná povolení, vypracovat návrh tůňky a ve finále ji realizovat v terénu.

Asi tak mohla znít klíčová otázka, kterou jsme si  položili, když jsme začali dávat dohromady vhodné průzkumy, které by se daly v „našich“ mokřadech uskutečnit pro rok 2023. Z předchozích let jsme věděli, že v Cholupickém mokřadu a jeho bezprostředním okolí byli spatřeni někteří obojživelníci včetně chráněných druhů. Navíc už nám tou dobou v hlavách klíčil plán na jedno managementové vylepšení v Cholupicích, jehož užitečnost jsme potřebovali prověřit. Volba tedy byla jasná…

Relativně vlhčí letošní léto způsobilo na mokřadech v péči Ekocentra Koniklec dvojí efekt. Prvním, pozitivnějším, byla vysoká stabilní hladina vody a oproti loňsku podstatně větší podmáčená plocha. Druhým, zdaleka ne tak vítaným, agresivní rozrůstání nežádoucích travin v čele s všudypřítomnou třtinou křovištní. Situace přímo volala po razantním řešení, které – jak už jsme si u záchranných zásahů pod hlavičkou pozemkového spolku Koniklec zvykli – nikdy nebude konečné. Jinak řečeno: ideální čas na další ročník tradičního dobrovolnického „oddělování zrna od plev“, známého pod jménem Hraběcí den v Cholupickém mokřadu.

Celá akce byla původně naplánována na pátek 20. října dopoledne. Do poslední chvíle vše vypadalo slibně, ale… na tu nejposlednější možnou chvíli nás doslova vyšplouchlo neposlušné počasí, které odmítlo řídit se předpovědí a spustilo na Prahu 12 neplánovanou sprchu. Operativně jsme proto práci odvolali, ohlásili její přesun na náhradní termín a hlasitě se modlili, aby nám tentokrát vyšší síly přály.

Modlitby spolehlivě zabraly. V pondělí 23.10. přivítaly adepty „hraběcího“ titulu teplé sluneční paprsky, vymetená obloha a hlavně spousta posečeného travního porostu, volajícího po odklizení. Vzápětí jím začaly pilně kmitat hrábě a vidle v dvaadvaceti párech rukou, patřících – podobně jako loni – převážně zahradnickým učňům a pedagogům z Odborného učiliště pro žáky s více vadami. A protože většina z nich byla vybavena, jak se do mokřadu patří, mohli jsme vyčistit i silněji podmáčené a tím i hůře dostupné partie včetně místa, kde se nachází testovací sonda na zjištění míry spodní vody. Tedy – je tam prozatím. Shrab měl totiž kromě odstranění přebytečné biomasy ještě jeden důležitý důvod: zpřehlednit a zpřístupnit plochu podmáčené louky pro vybudování tůňky určené k rozmnožování vodním živočichům, předvším místním žábám. Ty se nám – přes poměrně pokročilé podzimní datum – velmi viditelně připomněly vyslancem v podobě dospělého jedince zákonem chráněného skokana štíhlého, na kterého jsme narazili prakticky přímo uprostřed shrabávané louky. Nalezený obojživelník nám poskytl nejen příležitost k troše osvěty o mokřadních živočiších, ale představoval také závěrečnou třešničku na dortu celého hrabání, jelikož se objevil v době, kdy jsme prakticky naplnili plán akce…

Za pomoc s údržbou mokřadu děkujeme všem zúčastněným dobrovolníkům a panu Davidu Ježkovi za pomoc s kosením letos obzvláště nesnadno přístupného místa. Dále děkujeme ČSOP, bez jehož podpory bychom nezorganizovali propagaci akce mezi dobrovolníky.