Co se na tabule nevešlo – Ryby, rybníky a rybaření
Fotografie z výlovu rybníka
Fotografie z výlovu rybníka
Zaniklé vesnice:
Kostelecko
Na tomto území již dřívější poznatky (včetně archeologických) zachytily značný počet zaniklých středověkých osad.
Dosud známá sídliště se zřetelně vážou k vodním tokům, výrazný je např. shluk u Šembery a jejích přítoků. Naproti tomu doklady středověkého osídlení postrádáme jižně a jihovýchodně od Kostelce n. Č. lesy a jižně od Žernovky a Štíhlic, tedy mimo potoční síť, při rozvodí Labe a Sázavy. Sídliště se soustřeďují na území říčanské žuly, kde geobotanická rekonstrukce předpokládá acidofilní doubravu.
Read More
Obrázky z výtvarné soutěže:
Anemochorní rostliny mohou mít tak lehká a malá semena, že jsou větrem snadno přenášena, např. orchideje, jejichž semena neobsahují téměř žádné zásobní látky. Klíčící rostlinky jsou proto závislé na symbiotických vztazích s houbami. Ostatní mají různá „létací“ zařízení. Může se jednat o chlupy a chmýr (např. pampeliška, bodlák), lemy a křídla (např. javor, bříza, jasan), listeny (např. lípa), u některých rostlin se po odkvětu odlomí celá nadzemní část – těm se někdy říká „stepní běžci“(např. máčka ladní).
Semena (případně plody nebo plodenství) těchto rostlin mají různé háčky a osténky, které se přichycují k povrchu těla živočichů (např. lopuch, kuklík). Jiné rostliny vylučují lepkavý sliz. Na epizoochorii se významně podílejí také ptáci (ornitochorie). Zvláštním, ale častým typem rozšiřování vodních rostlin je ulpívání semen na ptačích nohou (např. leknín). Takto mohou překonat vzdálenost i několik stovek kilometrů. Někdy jsou oddělovány tzv. synzoochorní rostliny, které spoléhají na to, že jejich semena živočich někde zapomene (pozření živočichem semena nepřežijí). Klasickým příkladem jsou zásoby ptáků a veverek (např. dub, líska, jírovec).
Živočichové konzumují plody s dužnatým oplodím a poté jejich nestrávená semena s tvrdým osemením šíří trusem (např. ostružiník, jmelí). Některá semena dokonce nemohou vyklíčit, pokud neprojdou trávicím traktem živočicha. Druhy, jejichž semena roznášejí převážně ptáci, je lákají hlavně pestrým zbarvením (např. jeřáb), zatímco savci jsou lákáni zejména výraznou vůní (např. ostružiník).
jmelí bílé (Vojtěch Kocián, Základní umělecká škola Český Brod, 1. ročník 2. stupně)
Vodou se šíří semena vodních i suchozemských rostlin, která vydrží déletrvající působení vody (vylučují voskové látky) nebo dokáží díky mezibuněčným prostorám v oplodí či osemení plavat na hladině (např. kosatec, rdest). Některé plody a semena mívají přídatná zařízení, která jim umožňují zakotvit v bahně (např. blatouch, šmel). Existují i rostliny, jejichž semena se rozšiřují pomocí dešťových kapek (např. rozchodník). Jejich plody se za vlhka otevírají a semena jsou deštěm vymršťována ven.
blatouch bahenní (Zuzana Foktová, Základní umělecká škola Český Brod, 7. ročník 1. stupně)
Rostliny jsou bezesporu nejdůležitější složkou zahradního jezírka a je jen na vás, kterým dáte přednost. Když chcete mít jezírko opravdu přírodní, tak je dobré vybírat pouze z našich původních druhů rostlin (tzn. vyvarovat se rostlin jako je např. tokozelka nadmutá neboli lidově vodní hyacint, Eichhornia crassipes ).
Gallery Notice : Images have either not been selected or couldn't be found
Read MorePředstavitelé města Český Brod a Ekocentra Koniklec vás zvou na terénní vycházku s diskuzí o připravované podobě rozšíření naučné stezky Zahrady po trase z Českého Brodu do Dolánek podél Šembery.
Read More
Představitelé města Český Brod a Ekocentra Koniklec vás zvou na terénní vycházku s diskuzí o připravované podobě rozšíření naučné stezky Zahrady po trase z Českého Brodu do Dolánek podél Šembery.
V sobotu dne 29.1.2011 od 9 hodin. Sraz před radnicí města, doprava po trase zajištěna. Po terénní vycházce bude následovat diskuse na radnici. Předpokládaný konec akce do 14 hodin.
Plánováno je celkem 12 tabulí převážně s tématikou lesní ekosystém, hospodaření v lesích, fauna potoka Šembery, ale i historie a technické památky celé oblasti.
Akce se koná jako součást projektu „Přivětivý Český Brod“, v rámci kterého bude realizováno například hřiště pro dospělé v městském parku, výsadba stromů, několik tématických akcí pro veřejnost, celoroční hra pro děti a doprovodné výstavy.
Projekt podpořilo Ministerstvo životního prostředí z prostředků Revolvingového fondu.
Ti z Vás, kteří nestihli živé vysílání pořadu Čajovna Českého rozhlasu Vltava, ve kterém hovořil Lukáš Koucký o projetu Pusťme si domů dešťovou vodu, mají nyní šanci si ho poslechnout ze záznamu.
Údaje o průměrné denní spotřebě vody v domácnosti na osobu žijící v České republice se liší. Odhady se pohybují v rozmezí od 100 do 200 litrů vody na osobu a den. Přitom z toho „pouhých“ 5- 10 litrů vody denně je určeno pro naše přežití- tedy pro zajištění pití a jídla. Nejvíce vody je spotřebováno na mytí. Osobní hygiena představuje až 50% celkové denní spotřeby. Počítáme-li např. denní dávku vody přibližně 150 litrů na osobu, 75 litrů pak padne na osobní hygienu. Když k mytí a splachování WC přidáme i praní, připadne pak na spotřebu v koupelně až 70 % celkové spotřeby.
Read More
Co to vlastně je kořenová čistírna?
Je to čistírna odpadních vod na principu přirozeného čištění, tak jako je tomu v přírodě. Hlavní roli zde hrají vodní rostliny, na jejichž kořenech se vyskytují anaerobní bakterie, které „požírají“ nečistoty (představují pro ně živiny).
Read More
V rámci údržby naučné stezky na Vrchu sv. Kříže byly všechny tři naučné tabule v průběhu roku několikrát umyty od vandalských zásahů fixy a spreji. Rámy a stojany byly ošetřeny ochranným nátěrem hnědé barvy. V letošním roce byla opět nutná významná rekonstrukce tabule u Kapslovny, kde se musel vyměnit celý úchytný rámeček. Z projevů vandalismu se nyní více setkáváme s poškozením tabule spreji, než přímo s její fyzickou likvidací. Díky rekonstrukci může nyní celá naučná stezka opět plnit svůj účel, tedy informovat návštěvníky parku.
Read More