Javor jasanolistý – nová dřevina lužních lesů?
Javor jasanolistý je vzrostlá, oběma svým jmenovcům tak trochu podobná dřevina pocházející ze Severní Ameriky. Jako jasan má lichozpeřené listy, ale jeho dvounažky vypadají jako ty, co má javor. I mladí jedinci jsou však již díky svým šedě ojíněným větvičkám prakticky nezaměnitelní. V České republice byl poprvé, jako okrasný strom, vysazen v roce 1835 v Královské oboře v Praze. Běžně se díky své nenáročnosti pěstuje dodnes – je to polostinná dřevina odolná vůči mrazům, imisím i suchu.
Revitalizace vnitrobloku
Místo pro komunitní život, setkávání, odpočinek, hru nebo drobné zahrádkaření? Obyvatelé jednoho z nejzelenějších a nejrozsáhlejších vnitrobloků v horní části Žižkova, umístěného mezi ulicemi Křížkovského, Ševčíkova, Slavíkova a Kubelíkova, se úspěšně zapojují do jeho přeměny.
K tomu, jaký bude mít vnitroblok charakter, prvky a jaké vidí jeho obyvatelé možnosti zlepšení a využití, proběhla nejprve anketa, následovala dvě sousedská plánovací setkání, brigáda a odpoledne s instruktorkou psů. Do konce roku 2015 byly na základě diskuse a shody občanů prořezány větve některých stromů, byl instalován mobiliář a lanová houpačka.
V roce 2016 zatím proběhla dvě setkání. První květnové Jaro ve vnitrobloku, které začalo diskusí a následovalo brigádou zaměřující se na likvidaci plevele, zastřižení živého plotu a úpravy předzahrádek. Druhým setkáním bylo Smysluplné odpoledne, během kterého se podařilo nainstalovat mobiliář, shrabat a odvézt posekanou trávu a s dětmi vytvořit útulný hmyzí hotel.
Read More
Které další nepůvodní druhy se dají najít u pražských potoků? III.
Loni v létě probíhalo v rámci projektu Ekocentra Koniklec s podporou grantu Hlavního města Prahy mapování invazních druhů rostlin podél malých vodních toků v Praze a jejím okolí. Botanici prozkoumali více než 160 říčních kilometrů všech levostranných přítoků Vltavy a jednoho přítoku Berounky v Praze. Mapovalo se od Únětického potoka s ústím u Roztok u Prahy na severu po Radotínský potok ústící v Radotíně na jihu.
Které další nepůvodní druhy se dají najít u pražských potoků? II.
V průběhu léta minulého roku se v rámci projektu Ekocentra Koniklec s podporou grantu Hlavního města Prahy uskutečnilo mapování invazních druhů rostlin podél malých vodních toků v okolí Prahy. Botanici prozkoumali více než 160 říčních kilometrů všech levostranných přítoků Vltavy a jednoho přítoku Berounky v Praze. Mapovalo se od Únětického potoka s ústím u Roztok u Prahy na severu po Radotínský potok ústící v Radotíně na jihu.
Které další nepůvodní druhy se dají najít u pražských potoků? I.
V létě roku 2014 probíhalo v rámci projektu Ekocentra Koniklec s podporou grantu Hlavního města Prahy mapování invazních druhů rostlin podél malých vodních toků v okolí Prahy. Botanici prozkoumali více než 160 říčních kilometrů všech levostranných přítoků Vltavy a jednoho přítoku Berounky v Praze. Mapovalo se od Únětického potoka s ústím u Roztok u Prahy na severu po Radotínský potok ústící v Radotíně na jihu. U každého potoka věnovali pozornost všem přítokům a prošli a prozkoumali i jejich břehy.
Oprava tabulí v roce 2015
Také v letošním roce jsme společně s dobrovolníky provedli opravu naučných tabulí na Vrchu svatého Kříže. Bohužel jsou tyto tabule častým objektem řádění vandalů. Bylo tedy potřeba smýt z tabulí graffiti a obrousit a natřít jejich stojny. Letos nám dokonce vandalové jednu naučnou tabuli i se stojnou ukradli. Pořídili jsme tedy novou, aby si návštěvníci tohoto krásného odpočinkového místa mohli opět připomenout zajímavosti o Parukářce. Zároveň nám byla odcizena tabule s panoramatickým pohledem na Prahu. Začátkem října jsme tedy i tuto tabuli znovu nainstalovali.
Read More
Plánovací setkání k oživení vnitrobloku
Ve čtvrtek 1. října proběhlo plánovací setkání obyvatel vnitrobloku přímo na místě. Setkání probíhalo od 17. 30 do 19 hodin a zúčastnilo se ho 40 obyvatel. Otázky, které byly na setkání řešené, a závěry, ke kterým se došlo, můžete nalézt níže. Jsou rozděleny do tří tabulek zabývající se současnými hodnotami vnitrobloku, problémy a budoucími aktivitami.
Read More
Jak se pátrá po invazních rostlinách aneb jejich mapování v praxi
Proč je důležité se něčím takovým zabývat?
Invazní rostliny jsou druhy na daném území nepůvodní. Byly do něj člověkem jak neúmyslně zavlečené, tak záměrně dovezené a nejčastěji pěstované třeba jako rostliny okrasné. Snadno se rozmnožují, rychle se šíří, osidlují pro ně příhodná stanoviště a vytlačují nebo jinak omezují druhy původní. Na druhotných stanovištích dokáží měnit jejich vlastnosti (např. změnou chemismu půdy) a negativně ovlivňují biologickou rozmanitost. Mnohé invazní druhy nezřídka způsobují hospodářské škody, svými monotónními porosty mění krajinný ráz a mohou zapříčiňovat zdravotní potíže, jako jsou pylové alergie či dotykové reakce.
