Pokud jste již na našem webu četli článek Nepřátelé klíněnky jírovcové, budete si jistě pamatovat, že jedním z mála přirozených predátorů, které drobný motýl má, je sýkora. Tento chytrý pěvec se totiž naučil vyzobávat larvy klíněnek na listech jírovců, čímž pomáhá při jejich eliminaci. Proto nás napadlo, že bychom mohli této schopnosti ptáků využít a pověsit jim pár budek přímo na jírovce. Sýkory pomohou nám a našim kaštanům a my jim na oplátku zjednodušíme život ve městě vytvořením ideálního prostoru k zahnízdění.

Odkud klíněnka pochází? Jak je možné, aby se tak malý tvor dokázal rozšířit téměř po celé Evropě, a to během pouhých dvou dekád?

Klíněnka jírovcová – drobný motýlek z čeledi vzpřímenkovitých – byla poprvé zaznamenána v 80. letech 20. století u Ochridského jezera v Makedonii. Oficiálně ji pro svět objevila a popsala dvojice entomologů Deschka s Dimićem v roce 1986¹. Zároveň od tohoto roku bylo pozorováno její rychlé šíření směrem na sever – ještě v témže roce totiž byla nalezena v Chorvatsku, Maďarsku a následně v Rumunsku. V těchto zemích ovšem cesta klíněnky nekončila. Druh se začal úspěšně šířit ještě dál – v roce 1989 byl objeven v rakouském městě Linz a do roku 1994 už stihl pokrýt i celou plochu České republiky a Německa. O další čtyři roky později, tedy v roce 1998, byl výskyt klíněnky potvrzen také v Polsku, konkrétně v Dolním Slezsku. Od této doby jí trvalo už jen dalších pět let osídlit celou zemi. Zarážející však bylo, jakým způsobem invaze probíhala. Výzkumníci si totiž všimli, že se motýlci začali vyskytovat ve vzdálených částech Polska mimo trasu svého plynulého rozšiřování. Než se ale stihla zjistit příčina tohoto jevu, zvětšil druh v roce 2002 oblast svého výskytu ještě na Británii, Dánsko a jižní část Švédska a v roce 2006 dokonce na Finsko, kde byl nalezen na jižním cípu v okolí přístavního města Hanko.

Je známo, že drobní motýli druhu klíněnky jírovcové se líhnou v několika periodách během roku. První líhnutí probíhá kolem dubna až května z vajíček, které samičky nakladou mezi cévní žilnatinu na svrchní straně listů. Každá samička je schopna naklást 20 až 40 vajíček, z nichž se po 2 až 3 týdnech vylíhnou larvy, které začnou na listech vytvářet typické hnědé cestičky. Jde o tzv. minování. Larvy se totiž živí 4 až 5 týdnů pletivem listu a poté se zakuklí. Po dalších 2 až 3 týdnech se vylíhnou dospělí motýlci. Ti žijí zhruba dva měsíce a starají se o zplození další generace.