Pěnice slavíková, skokan hnědý či slepýš křehký – to je výčet jen několika z mnoha různých druhů zvířat, které se podařilo objevit na území mokřadní louky Na Beránku, na jejíž revitalizaci se podílí Pozemkový spolek Koniklec ve spolupráci s ČSOP, MČ Praha 12 a Hlavním městem Prahou.

Cílem pro rok 2019 bylo provést na této bezkolencové louce, která skýtá jedinečné prostředí pro život mnoha vzácných či chráněných druhů rostlin a živočichům, monitoring výskytu ptáků, plazů a obojživelníků a zjistit tak, v jakém stavu se z hlediska biologické rozmanitosti momentálně mokřadní společenstvo nachází.

Poslední biomonitoring, provedený RNDr. Jiřím Vávrou CSc., proběhl na lokalitě v letech 2004 a 2005 a zaměřen byl zejména na složku botanickou, ornitologickou a z části i entomologickou. Letos na aktualizaci dosavadního průzkumu pracovali pod záštitou ČSOP a Hlavního města Prahy odborníci z Ekocentra Koniklec, kteří oblast mapovali od března do října 2019, a to se zaměřením na doplnění nejnovějších údajů o výskytu obojživelníků, plazů a ptáků.

Odborníkům z řad Ekocentra Koniklec (Tereza Kučerová, Pavla Zábojníková a Martina Zrostlíková) se podařilo potvrdit výskyt dvou druhů plazů, konkrétně ještěrky obecné a slepýše křehkého. Mimo oficiální dny biologického monitoringu dokonce sledovali externisté starající se o management krajiny několik jedinců užovky obojkové, ukrývající se pod kupkami posečeného rostlinného materiálu. Toto pozorování považujeme za dobré znamení pro mokřadní louku, jelikož jde o hada, jenž se běžně stahuje do vlhkých míst a míst s vodní plochou.

Ze zástupců obojživelníků byl nalezen jedinec skokana hnědého, a to v tůňce nacházející se v západní části spravované lokality. Skokan byl bohužel sledován pouze v jarních měsících, později už se jej nepodařilo znovu objevit. Z lidského hlediska jde o nemalé zklamání, avšak z ekologického pohledu je tato situace jistým přínosem – víme tak, že i přes léta trvající silné vysoušení mokřadu stále ještě Na Beránku existuje prostor vhodný pro život obojživelníků a že je možné mu správným managementem a rozšířením migračních tras dopomoci.

Nejvyšší zjištěné rozmanitosti se těšili zástupci skupiny ptáků. Sledováno bylo více jak dvacet různých druhů, mezi nimi například rákosník zpěvný – jeden z typických obyvatel mokřadních biotopů, dále třeba cvrčilka zelená, budníček menší, strakapoud velký či žluna zelená.

Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, bezkolencová louka Na Beránku je pořád vhodným útočištěm pro širší spektrum mokřadních druhů rostlin a živočichů. Nejméně dvacet let byla ale lokalita ponechána napospas zarůstání nepůvodními druhy rostlin a k tomu zatěžována nelegálními skládkami, což mokřadní společenstvo výrazně zadusilo a kvůli čemuž ztratilo značnou část své bohatosti. Momentálně však na lokalitě probíhá plánovaná revitalizace krajiny v podobě pravidelných sečí, průřezů náletových dřevin a v příštím roce i zbudování nových tůní. Od jara taktéž proběhne další biomonitoring, zaměřený na výskyt vážek. Cílem akce je podpořit přirozené mechanismy mokřadu, jež postupně povedou k jeho obnově a přilákání rozličných druhů zvířat, jejichž výskyt by v budoucnu mohl pomoci v jednání s úřady o ochraně zdejšího – pro Prahu tak unikátního – prostředí.

autor článku: Mgr. et Bc. Pavla Zábojníková
autoři fotografií: Mgr. Tereza Kučerová (ptáci), Mgr. et Bc. Pavla Zábojníková (plazi)