Za kalamitní stav našich jírovců může malý motýlek zvaný klíněnka jírovcová. Velice rychle se u nás rozšířila. A to hned ze dvou důvodů. Jedním je její životní cyklus (je schopna se rozmnožovat 3x až 4x za rok – udává se, že jedna klíněnka na jaře může znamenat 600 až 1000 klíněnek na podzim) Druhým důvodem je její nepůvodnost (k nám se rozšířila z Balkánského poloostrova) a tudíž u nás neměla žádné přirozené nepřátele – predátory ani parazity. Nakonec si jí ale přeci jen nepřátelé všimli. Pojďme se společně na nepřátele klíněnky jírovcové podívat blíže.

Příkladem predátora klíněnky jírovcové mohou být sýkory, které se naučily vyzobávat larvy klíněnky z listů jírovce. Sýkory jsou velice přizpůsobivé a učenlivé. Například v Anglii se sýkory naučily rozklovávat hliníková víčka lahví s mlékem a sezobávat smetanu pod nimi. Toto chování bylo poprvé pozorováno v roce 1921 a během následujících dvou desetiletí se mezi sýkorami rychle rozšířilo. Další důkaz o učenlivosti sýkor našli vědci v Maďarsku. Při nedostatku potravy zde sýkory v zimě lovily hibernující netopýry v jeskyních. Ve tmě se naučily najít netopýry po sluchu a odnesly si je ven z jeskyně, kde je snědly. Není tedy divu, že si sýkorky všimly i takového množství larviček v listech jírovců. Larvy klíněnky však netvoří hlavní složku jídelníčku sýkorek, a proto populaci klíněnky zatím příliš neohrozily. K její úmrtnosti ovšem přispívají. Instalace ptačích budek pro sýkory přímo na napadené jírovce by situaci mohlo zlepšit (přečtěte si náš leták „Přilákejte na svou zahradu sýkorky“ zde: a postavte sýkorkám ptačí budku).

Dalšími nepřáteli klíněnky jírovcové jsou její hmyzí parazité. Největší procento parazitů klíněnky jírovcové patří mezi blanokřídlé – tedy do řádu hmyzu (kam patří např. i vosy a včely). V České republice bylo zjištěno 10 parazitických vosiček, které napadají klíněnku jírovcovou. Většina parazitů klíněnky jírovcové patří do nadčeledi chalcidek nebo do čeledi lumčíkovitých.

Parazité si se svým hostitelem dokážou pohrát někdy velmi krutě. Mění mu chování, dokonce mu „nechají zajít chuť“ na sexuální hrátky. Dokážou ho oslepit, změnit pohlaví, dohnat k sebevraždě utopením. V našem případě se v podstatě již nejedná o parazita, ale o tzv. parazitoida. Zatímco paraziti si dávají záležet, aby svým příživnictvím hostitele neohrožovali na životě a mohli na něm tak parazitovat co nejdéle, parazitoidi takové ohledy nemají a svého hostitele bez milosti usmrtí. Samičky parazitoidů kladou vajíčka na tělní povrch nebo kladélkem přímo do tkáně nejrůznějších druhů hmyz, případně pavouků, takže nenasytná larva je ihned po vylíhnutí obklopena potravou. S chutí se pustí do svého hostitele a doslova ho sežere zaživa. Parazitické druhy blanokřídlých se často využívají v biologickém boji proti hmyzím škůdcům hospodářských rostlin. Příkladem může být lumčík žlutonohý, který byl záměrně roku 1883 převezen z Evropy do Spojených států, aby místním farmářům pomohl v boji proti běláskovi. Dalo by se toho využít i u klíněnky jírovcové?

Klíněnka jírovcová je sice napadána parazitoidy, ale bohužel ne v takové míře, jak by její expandující populace zasluhovala. Jak jsme si již uvedli, jako invazivní druh má přirozených nepřátel jen málo. To je u invazních druhů obvyklé, ale trvá to většinou jen krátce po zavlečení druhu. Míra parazitace totiž s narůstající početností invadujícího druhu stoupá ve shodě s adaptací místních parazitických druhů na vetřelce. Příkladem takového vývoje může být jiný druh klíněnky (napadá lípy), který byl nedávno do Evropy zavlečen z Japonska přes Sibiř a Rusko. V prvém roce po zjištění této klíněnky dosahovala parazitace asi 50 %, v dalším již 60 % a v současnosti až 90 %. U klíněnky jírovcové však tento trend nepozorujeme a stupeň parazitace zůstává i po 20 letech stejně nízký (asi 5 až 15 %) jako v prvních le-tech invaze. Do jisté míry může být příčinou skutečnost, že vývojové cykly místních parazitoidů a klíněnky jírovcové se v první generaci nepřekrývají. To znamená, že parazitoidé klíněnky jírovcové se líhnou dříve než samotná klíněnka, a tak neparazitují tedy v takové míře na stěžejní první generaci. Nízká parazitace však přetrvává i v dalších generacích. To naznačuje, že klíněnka jírovcová asi není z nějakého důvodu pro místní parazitoidy vhodnou kořistí. Mohlo by to být tím, že klíněnka parazitoidům prostě nevoní. Vzhledem k tomu, že parazitoidi jsou ke kořisti lákáni směsí vůní kairomonů (vůní hostitele) a allomonů (vůní rostliny), je možné, že parazitoidům kromě klíněnky nevoní ani jírovec.

Uvádí se také, že nízká parazitace klíněnky jírovcové souvisí i s vlastnostmi larev samotných. Místní parazitoidi mohou mít obtíže při vyhledávání „exotických“ larev v listech stromů, larvy mohou být imunní proti paralyzujícím látkám místních parazitoidů a larvy klíněnky jírovcové mohou mít rafinovanější obranné strategie než larvy klíněnek, na které jsou místní parazitoidi zvyklí (je známo, že larvy aktivně uhýbají před hledajícím smrtícím kladélkem parazitoida).

Na klíněnku jírovcovou, která oslabuje jírovce maďaly a snižuje jejich estetickou hodnotu, není tedy příliš jednoduché vyzrát. Pomozme jírovcům alespoň pravidelným hrabáním spadaného listí na podzim a jeho kompostováním. Strom tak nevyléčíme hned, ale minimálně oslabíme první generaci klíněnek na jaře.

Autor: Ekocentrum Koniklec, Mgr. Tereza Součková

Zdroje:

Klíněnka jírovcová. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%ADn%C4%9Bnka_j%C3%ADrovcov%C3%A1

Sýkora koňadra. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%BDkora_ko%C5%88adra

Sýkory: krvelačné lovkyně. Živá Gaia. [online]. 13. 6. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://zivagaia.cz/2014/06/13/sykory-krvelacne-lovkyne/

KOPAČKA, Michal. Kompostování listí jírovce maďalu napadeného klíněnkou jírovcovou (Cameraria ohridella)jako technolgie pro ekologickou regulaci škůdce.. Č. Bud., 2011. diplomová práce (Ing.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zemědělská fakulta.

NOVÁKOVÁ, Petra. Bionomie klíněnky jírovcové (Cameraria ohridella) a jejích přirozených nepřátel z řádu blanokřídlých (Hymenoptera: Chalcidoidea); možnost obrany. Litomyšl 2008, dizertační práce. ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. Fakulta lesnická a dřevařská.

VRTIŠKA, Ondřej. Vetřelci pod kůží. Ábíčko.cz: Časopis ABC. [online]. 14. 5. 2001 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.abicko.cz/clanek/casopis-abc/2025/vetrelci-pod-kuzi.html

HHRDÝ, Ivan, KALINOVÁ, Blanka, KULDOVÁ, Jelena. Příběh klíněnky jírovcové pokračuje. Vesmír. 2005, 84, 327 – 331.11