Městská část Praha 2 se v rámci dotačních programů v oblasti životního prostředí rozhodla v roce 2016 finančně podpořit aktivity občanů a občanských sdružení, která povedou k revitalizaci vnitroblokové zeleně, obnově parteru, výsadbě nových stromů, keřů nebo zakládání záhonků ve vnitroblocích. Proč je péče o vnitrobloky důležitá? Jakou příležitost tato místa vlastně skrývají a co mohou přinést nám, obyvatelům velkoměsta?

Řada evropských měst již prohlédla, jaké výhody přináší úspěšné revitalizace vnitrobloků, kde se mohou vyžívat dospělí a kam lze bezpečně „vypustit“ děti. Tato místa mohou naplnit touhu po soukromí i po vlastní zahrádce, která řadu lidí vede ke stěhování za město. Z  hlediska plochy vnitroblokové zeleně na tom Praha 2 překvapivě není vůbec špatně. Při pohledu na Zelenou mapu Prahy (www.zelenamapa.cz) vidíme, že alespoň částečně disponuje zelení většina vnitrobloků. Skutečným problémem je však jejich vesměs špatná kvalita.

Smysluplné využívání vnitrobloků brzdí řada překážek – rozparcelování pozemků, komplikované vlastnické struktury, nejasné otázky údržby a investic, nejasná pravidla užívání. Mnohé vnitrobloky ovládl beton, popelnice a auta. Tam, kde zeleň zůstala, situaci komplikuje neregulované venčení psů a s ním spojené problémy. Začít proměňovat vnitroblok v  útulnou oázu zeleně a klidu a zároveň místo pro komunitní život, setkávání, odpočinek, přirozenou hru nebo drobné zahrádkaření není snadné, ale také ne nemožné. Dojde-li k setkání obyvatel vnitrobloku, lidé si potvrdí tušení, že toto místo mohou využívat, a spolu s ostatními vytvoří skupiny zájemců o  konkrétní činnosti – např. o  společnou péči o  zeleň nebo jen odpočinek či jako místo ke klidnému setká- vání. Důležitá je komunikace mezi lidmi. Jedině tak mohou být tyto prostory spontánně oživeny a  nalézt svůj ztracený význam.