Již tradičně jsme v dubnu a květnu ve spolupráci s MHMP a Pražskými službami a.s. pořádali k příležitosti Dne Země informační kampaň zaměřenou na odpady.

Letos jsme se na 19 jednodenních akcích probíhajících na různých městských částech zaměřili především na problematiku třídění a využívání bioodpadu. Většiny akcí se zúčastnili i společnosti zabývající se zpětným odběrem elektrospotřebičů a baterií, což občané velmi uvítali.

Celkem bylo osloveno okolo 3300 občanů, kterým naši kvalifikovaní poradci zodpověděli asi 840 dotazů a mezi které distribuovali přibližně 3000 informačních materiálů poskytnutých pražských magistrátem a společností Pražské služby a.s. Současně naši pracovníci vyplnili se 456 občany dotazník týkající se jejich spokojenosti se svozem tříděného i směsného odpadu a jejich postojů k třídění odpadu. Z tohoto průzkumu vyplynula mnohá zajímavá zjištění.

Značnou část občanů oslovených informační kampaní byly děti. Pro ty jsme měli nachystané velké množství her, které se zaměřovaly nejen na třízení a recyklaci odpadů, ale i na chov psů a zodpovědné chování jejich majitelů.

Souběžně s informační kampaní byly školám nabízeny ekoprogramy Odpady na přelomu desetiletí, Řeč obalů a duchové z popelnic.  Ekoprogramy nebyly realizovány v rámci této zakázky. Celkem proběhlo 37 ekoprogramů na třinácti školách.

Bioodpady

Hlavním tématem letošní informační kampaně bylo představení možností nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Zvýšení materiálového využití odpadů a snížení ukládání biologicky rozložitelných komunálních odpadů na skládky jsou dva důležité cíle Plánu odpadového hospodářství ČR, které se stále nedaří úspěšně plnit. Biologicky rozložitelné odpady představují přibližně 40 % všech komunálních odpadů vznikajících na území ČR. Tyto odpady ve většině případů stále končí na skládkách odpadů nebo ve spalovnách. Tímto způsobem nakládání dochází k úniku skleníkových plynů do atmosféry a ke znečišťování přírodních zdrojů (voda, ovzduší). Kompost, který by vznikl vhodným zpracováním bioodpadů na kompostárnách je přitom velmi kvalitním organickým hnojivem. Zejména v posledních letech dochází k výraznému úbytku organické hmoty a ke ztrátě humusu zemědělských půd. Tím, že bioodpad není dále vhodně zpracováván, dochází také mj. k plýtvání s velmi cennou surovinou.

S využitím pomůcky „průhledná popelnice“ byly občané názorně seznámeni s množstvím využitelných složek obsažených v kontejneru na směsný odpad. Dále jim budou představeny pomocí posteru možnosti nakládání s bioodpadem (kompostárna, skládka, spalovna) výhody a nevýhody tohoto nakládání.

Dotazníky a jejich vyhodnocení

Občanům byl v rámci informační kampaně rozdáván dotazník. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, jak jsou občané spokojeni se stavem odpadového hospodářství v dané městské části a také, zda občané třídí odpady vznikající v domácnostech a do jaké míry využívají možnosti odkládání odpadů do velkoobjemových kontejnerů, služeb sběrných dvorů a možnosti zpětného odběru některých výrobků.

Dotazníkového výzkumu se celkem zúčastnilo 466 respondentů, 67 % z nich byly ženy, věkově nejvíce zastoupenou skupinou byly občané věkové kategorie 31-60 let (53 % dotázaných).

Spokojenost se svozem směsného a tříděného komunálního odpadu

Většina občanů je s frekvencí svozu odpadu spíše spokojena a počet sběrných hnízd na tříděný odpad považují za více méně dostatečný.

Využití služeb sběrných dvorů, mobilního sběru, velkoobjemových kontejnerů

Využívání služeb sběrných dvorů, mobilního sběru a velkoobjemových kontejnerů v kategoriích více, než 1 x ročně, méně, než 1 x ročně a vůbec se rozděluje přibližně rovnoměrně po třetinách- třetina využívá více, třetina méně, třetina vůbec. Nejčastěji jsou občany využívány velkoobjemové kontejnery, nejméně zpětný odběr výrobků. Níže uvádíme konkrétní odpovědi respondentů.

Třídění odpadu

74 % respondentů považuje za nejvhodnější způsob nakládání s odpadem jejich materiálové využití, tedy recyklaci. Odpad v domácnostech třídí 86 % respondentů, 10 % částečně a pouze 4 % občanů netřídí odpad vůbec. Výsledky kontrolní otázky na barvu kontejneru na papír ale takto „optimistická“ čísla nepotvrzují. Nabízí se dvě možná vysvětlení: občané se ne vždy orientují podle barev kontejnerů, nebo odpad netřídí, ale bojí se to v dotazníku přiznat. Otázka, zda patří polystyren do plastů ukázala, že pouze 55 % občanů třídí odpad správně, 28 % respondentů uvedlo, že polystyren do plastů nepstří a 17 % uvedlo, že neví. O třídění biodpadu projevilo zájem 73 % respondentů.