Rok se nachýlil ke konci, příroda usíná a to je pro členy pozemkového spolku pracujícího pod patronátem 01/71 ZO ČSOP Koniklec signál, že nastal čas pro řádění pil, které se postarají, aby ani Cholupický mokřad, ani mokřad Na Beránku nezarůstaly náletovými dřevinami.

Čím náletové dřeviny mokřadům škodí? Především tím, že berou životní prostor a světlo potřebnějším. Prostor si zabírají v neprospěch menších druhů vlhkých stanovišť, světlo na úkor všech: koruny stromů brání slunečním paprskům prohřívat a prosvětlovat vodní prvky, domov desítek a stovek druhů organismů. Světlo a teplo následně chybí nejen rostlinám, ale též živočichům, kteří je potřebují pro správný vývoj vajíček a larev. Stromy kromě toho produkují přebytky organické hmoty v podobě opadaného listí, které se rozkládá, přidává do půdy nežádoucí množství živin a umožňuje tak pronikání agresivním rostlinným „nájezdníkům“, kteří v mokřadech nemají co dělat; naopak, ubírají prostor původním druhům, které jim nejsou schopny konkurovat.

Tato krásná oranžová polínka z kmenů olše lepkavé již v Cholupickém mokřadu nejsou. Odvezli si je majitelé krbů a kamen k zatopení

Prořezávku vždy plánujeme tak, aby v danou chvíli co nejlépe plnila funkci prostředku k žádoucímu pootevření zamokřených partií. Nikdy se nelikviduje celá plocha – pokud jsou stromy a keře drženy ve svém šíření na uzdě, patří k nepostradatelným úkrytům pro mnoho druhů organismů.

V mokřadu Na Beránku se likvidace vetřelců proměnila v další kapitolu věčného boje proti snadno zmlazujícím vrbám a svídám, utiskujícím nejen trsy kosatců, ale i všechno ostatní. Několik vrb jsme upravili na „hlavaté“; pokud se v nich v budoucnosti vytvoří dutina, mohou sloužit coby atraktivní stanoviště pro mnoho druhů hmyzu. Nyní tedy nezbývá než na Beránek pozvat ještě vodníka…  nebo spíše páchníka, nepříliš běžného brouka, který patří právě k milovníkům dutých vrb. Sbohem jsme dali i několika nově nalezeným exemplářům nepůvodního druhu javoru, které sem nejspíše „zavítaly“ ze sousedních zahrádek.

V Cholupicích čekal naše pracovníky jiný, avšak neméně důležitý úkol: zkrotit především „výbojnou mládež“ z okraje lesíka, která stínila nejen periodickou vodní plochu v lesním porostu, ale také tůňku. Prořezávku jsme doplnili o redukci porostu orobince, kterému se v podmáčené ploše daří natolik, že se začíná nepříjemně roztahovat a blokuje místo sítinám, ostřicím a dalším menším vlhkomilným druhům.

Co se stalo s vyřezanými kmeny a větvemi? Část si odvezli zájemci o dřevo na podpal, část (hlavně větve) zůstává v mokřadech jako úkryt pro živočichy. O některých silnějších kusech dřeva uvažujeme v souvislosti s vytvořením jakéhosi přemístitelného roštu, který by umožnil procházet silně podmáčenými pasážemi při shrabových akcích.

Prořezávka byla uskutečněna s podporou MŽP, nadace VIA v programu Fond pro udržitelný život a Městské části Praha 12.