Projekt se nachýlil ke svému konci a tak je načase zhodnotit, co se nám společně se zapojenými školami v tomto ročníku podařilo.

Do našeho mnohaletého a oblíbeného projektu se v tomto ročníku zapojilo celkem 11 škol. Šest z nich s námi na Městě do kapsy spolupracuje již delší dobu, pět škol pak byli naprostí nováčci. Nás velice těší i zapojení těch zkušených, které projekt baví a chtějí ho opakovat každý rok vždy s novými žáky, i zapojení nových kolektivů, které rozšiřují základnu škol, které chtějí vědět, jak je na tom mikroklima jejich blízkého okolí.

V předchozích ročnících projekt končil obvykle tím, že žáci navrhli opatření na úpravu problematické lokality a jen občas se podařilo získat finanční zdroje na realizaci vybraných návrhů. V končícím ročníku jsme však poprvé měli přímo v projektu finanční prostředky, které pomohly návrhy dětí uskutečnit. Tuto možnost využilo 6 škol z různých pražských městských částí.

Na letňanské Základní škole generála Františka Fajtla se pro projekt nadchnul i pan ředitel, když mu paní učitelka se svojí třídou představila návrhy, jak zlepšit mikroklima okolí školy. Rozhodl se k částce z dotace přispět ještě z jiných zdrojů a žáci tak mohli zrealizovat všechna opatření,  která v projektu navrhli. Na zahradu umístili hmyzí hotel, k přilákání hmyzu vybudovali záhon s medonosnými bylinami, které lze využít i v kuchyni,  vybudovali jezírko, které bude v místě podporovat vzdušnou vlhkost a kromě estetické hodnoty bude sloužit i opylovačům a ptákům jako zdroj vody. Posledním prvkem, který na pozemek školy přibyl, je kompostér, kde se budou kompostovat kuchyňské zbytky a listí. Humus se pak vrátí do oběhu na bylinkový záhon.

Základní škola Veronské náměstí se zaměřila v rámci aktivit projektu na rušnou Hornoměcholupskou ulici a Veronské náměstí. Samotná realizace se pak odehrála stejně jako v Letňanech na zahradě školy. Právě zde probíhala rekonstrukce školní budovy, takže bezpečnou zónou se stal pás podél plotu, což je v souladu s permakulturním principem „využívej krajů a važ si okrajových systémů“. Podél plotu žáci vysázeli keře a menší stromy s jedlými plody, a tak si na nich budou moci v budoucnu pochutnat nejen žáci, ale i okolní ptactvo.

Velmi zdařilým a zároveň ambiciózním byl návrh žáků ze Základní školy Poznávání, kteří se do projektu zapojili poprvé. Pro své bádání si vybrali lokalitu náměstí U Orionky příslušící městské části Praha 10. Navrhli několik opatření, která by místo zvelebila a především zlepšila z pohledu všech tří témat, nad kterými se žáci zamýšleli – ovzduší, vody a zeleně. Navrhli vysázet v místě více stromů a také umístit vodní prvek – jezírko na travnatou plochu. Napájení jezírka by se pak dalo řešit například svedením dešťové vody ze střechy autobusové zastávky. Návrhy společně předložili městské části, aby si ověřili, zda je možné vše převést do praxe. Inženýrské sítě a nedostatek času se ukázaly jako největší potíž, ale městská část má na tuto lokalitu již nějakou dobu také „spadeno“,  a tak se mohou stát návrhy žáků cenným podkladem pro úpravy lokality. ZŠ Poznávání v projektu pokračuje i dalším rokem a možná se nám společně podaří na Orionce ještě něco vymyslet. Žáci měli velkou chuť své nabyté znalosti nějak využít, a tak jsme nakonec pořídili na pronajatý pozemek u školy vyvýšené záhony, které si sami smontovali, naplnili zeminou a na jaře si je osází zeleninou. K jejich zalévání pak využijí dešťovou vodu. Záhony slouží k zasakování dešťové vody, k jejímu odpařování a tím i ochlazovaní bezprostředního okolí a podpoře malého vodního cyklu. Také jsou skvělou pomůckou pro znázornění cyklu půdy a pěstování různorodých plodin. Završením cyklu je pak samozřejmě sklizeň!

V Základní škole Pod Žvahovem se nám podařilo získat dotaci i z městské části Praha 5, a tak jsme měli velké plány. Mezi návrhy byla například zelená střecha na altánek, který měl na školní zahradě vzniknout, sběr dešťové vody ze střech a další skvělá opatření. Bohužel se nám projekt nakonec potkal s rekonstrukcí zahrady, která stále probíhá, a tak jsme museli vymyslet takové prvky, které budou moci žáci po zahradě „stěhovat“ podle toho, jak bude rekonstrukce pokračovat. Nakoupili jsme vyvýšené záhonů, které není tak obtížné přestěhovat. Také zde žáci přiložili ruce k dílu a záhony si sami smontovali a naplnili zeminou.

Základní škola Kavčí hory je dlouholetým a pravidelným účastníkem projektu, letos se však poprvé pustili i do realizace jednoho z návrhů – výsadba stromů na školní pozemek, který je poměrně holý a žáci to nejvíce pociťují v parných měsících ke konci školního roku a někdy i v září, kdy je tráva seschlá a není zde žádný stín. Snad se stromům bude dařit a žáci si budou moci jednou sednout do stínu košatých korun, které budou sloužit i jako přírodní klimatizace.

Suchdolská Základní škola Mikoláše Alše také není v projektu žádným nováčkem. V minulosti byli zapojeni i v jiných našich dlouhodobých projektech s nosným tématem adaptace na klimatickou změnu a mohli si tak rozšířit zelenou učebnu o další dva vyvýšené záhony.

Jak se jednotlivým školám v projektu dařilo a které z aktivit v naší metodice realizovali, se můžete podívat na webových stránkách www.mestodokapsy.cz.

Už se těšíme, co vymyslí žáci z 10 základních škol, které jsou zapojeny do navazujícího projektu. Téma je stále stejné, snad jen o něco více aktuální, a zaměřuje se tentokrát o něco více na badatelskou výuku.

Projekt Město do kapsy – mikroklima okolí školy 2022/2023 finančně podpořilo Hlavní město Praha.