OCHRANA PŘÍRODY

CHOLUPICKÝ MOKŘAD

Díky našim ochranářským aktivitám v mokřadu Na Beránku náš pozemkový spolek Koniklec v dubnu 2020 oslovil předseda záchranné stanice Penthea, z.s., že za jeho stanicí se rozkládá mokřad, který by si také zasloužil ochranu. A tak jsme k mokřadu Na Beránku přijali do péče další lokalitu – cholupický mokřad – a společnými silami s podporou MČ Prahy 12 se do ochrany mokřadu pustili.

Charakter a umístění mokřadu
Mokřad se rozkládá v severovýchodní části pražské čtvrti Cholupice nedaleko ulice K Dýmači. Lidé se občas podivují tomuto staročeskému názvu. Jeho původ odkazuje na rozsáhlá prameniště, ze kterých dýmala pára, od toho podle místních pochází dýmač. Přesněji se mokřad nachází na jih od ulice Pod Remízkem a ZS Penthea. Jedná se o mokřadní olšinu se zastoupením vrb se stálými a periodickými tůněmi a mokřadní loukou.

Historie a současnost mokřadu
Mokřadní společenstva se v cholupickém mokřadu pravděpodobně vyvíjela po stovky let. První oficiální záznam lze nalézt ve stabilním katastru vydaném v polovině 19. století, který o zdejší lokalitě hovoří jako o podmáčených loukách. Tento mokřadní ekosystém fungoval ještě mnoho následujících dekád. Vývoj však narušily a změnily zásahy provedené ve druhé půlce 20. století. Jedním z těchto zásahů bylo zbudování melioračních kanálů, které z okolí mokřadu odváděly vláhu, dále postupné, nekontrolované zarůstání oblasti stromy a absence pravidelného kosení zatravněné plochy.

I přes chybějící vhodnou péči se zatím nepodařilo dlouhotrvajícím nepříznivým podmínkám v podobě vysušování a zarůstání náletovými rostlinami mokřadní biotop zlikvidovat. Aktuálně se zde nachází nevysychající tůně i tůně periodické, pro které je naopak pravidelné vysychání typické.

Z hlediska fauny považujeme lokalitu za nadprůměrnou, vezmeme-li v potaz, že se stále jedná o území Prahy. Dle průběžných, mnohaletých průzkumů Petra Kolomazníka ze záchranné stanice Penthea osídluje mokřad pět druhů obojživelníků (čolek obecný, ropucha obecná, ropucha zelená, skokan zelený a rosnička zelená), tři druhy plazů (ještěrka obecná, užovka obojková a slepýš křehký) a v širším okolí minimálně šedesát devět druhů ptáků (například strnad rákosní, ťuhýk obecný, žluva hajní, rákosník zpěvný i rákosník velký, několik druhů cvrčilek či kalous pustovka). Do budoucna plánujeme v mokřadu provést entomologický a botanický průzkum, který nám pomůže získat širší informace o dalších druzích, jež se zde vyskytují, a upřesnit tak stav a vývoj biodiverzity.

Management mokřadu
Aby mokřadní biotop prospíval, je pravidelná a vhodně stanovená péče zcela zásadní. Aktuálně provádíme v mokřadu a jeho okolí sezónní mozaikovitou seč a prořezávku náletových rostlin a dřevin, a to jednou až dvakrát do roka.

jeden z vzácných obyvatel Cholupického mokřadu – rosnička – foto Jan Moravec

Do revitalizace cholupického mokřadu se můžete pustit také, v kosicí sezóně velmi rádi uvítáme pomocníky, kteří umí nebo se chtějí naučit ovládat kosu či křovinořez nebo je láká aktivní odpočinek v podobě shrabu sena. Více informací a užitečné kontakty naleznete na našich stránkách v sekci pro dobrovolníky.